Kde se vzal název rum? Pod povrch jazyka se dívá kniha Podzemí slov

Jakub Marek

Víte, proč se rum jmenuje rum? A proč se ve fotbalu používají metafory? Odpovědi dává knížka Jakuba Marka Podzemí slov, ve které čtenáři nahlédnou pod povrch jazyka.

Vy jste napsal knihu Podzemí slov. Je to zajímavý název. Jak jste na něj přišel?

"Je to knížka o češtině nebo o jazyce a o slovech, proto jsou v názvu slova. A proč podzemí? Zkrátka proto, že my ten jazyk používáme jakoby povrchově, často se nezamýšlíme nad tím, proč říkáme nějakým věcem tak, jak jim říkáme, nebo kde se vzala ta slova, která používáme. Takže zůstáváme na povrchu. Přijde mi zajímavé sestoupit i trochu hlouběji, a v tom podzemí slov zjistíme často velmi zajímavé souvislosti."

Barbadoský rum | Foto: Aneil Lutchman,  Flickr,  CC BY-SA 2.0

V informacích o knize mě zaujalo, že vysvětlujete i například, proč se rumu říká rum. Proč?

"Mám tam kapitolu, která se zabývá názvy alkoholu. Rum je docela zajímavý. Toto slovo vymysleli v 17. století angličtí osadníci na Barbadosu. Jednalo se o zkrácení slova rumbulion, které v jednom ze starých anglických nářečí znamenalo pozdvižení nebo povyk. Takže vlastně už v tom názvu alkoholu máme schovanou informaci, že když se toho rumu napijeme, tak s velkou pravděpodobností budeme tropit nějaký povyk."

Také mě zaujala informace o tom, že se v hovorech o fotbalu používá až básnických výrazů.

Ilustrační foto: Phillip Kofler,  Pixabay,  Pixabay License

"To je hrozně zajímavá věc, kterou studuje tzv. kognitivní lingvistika, to je podobor jazykovědy. Lingvisté si všimli, že používáme metafory a další jevy, kterým tradičně říkáme básnické prostředky, naprosto běžně. Dokonce jimi i myslíme. Když se třeba říká, že nějaký tým má obranu, útok nebo taktiku, tak to jsou metafory z nějakého válečného prostředí.

Metafora je totiž jev, kdy mluvíme o nějaké věci tak, jakoby to byla věc jiná. Takže o fotbale mluvíme někdy jako o válce. Říkáme, že hráč je třeba útočnou zbraní týmu. Jindy zase mluvíme o fotbale, jako by to bylo umění. Zápas má třeba dvě dějství podobně jako divadelní hra. Nebo někdo z hráčů diriguje hru podobně jako dirigent, nebo se hraje pod jeho taktovkou. Toto jsou všechno metafory, to, čemu říkáme básnické prostředky. Ale ono je to pro nás hrozně přirozené a objevuje se to i v tak nečekaných a nepoetických oborech, jako je třeba sport."

Zdroj:  Pointa

Máte pravdu. Jsou to běžné věci, které slýcháme. Zaujalo vás nějaké slovo, kde jste musel hodně pátrat po jeho původu?

"Určitě, celá ta knížka je psaná tak, že mě nějaké slovo zaujalo, a tak jsem se po něm šel a začal jsem pátrat, proč vlastně říkáme té věci tak, jak říkáme. Takže těchto věcí je tam spousta. Třeba mě zaujalo slovo pitomý, které ve starší češtině znamenalo ochočený a používalo se výhradně ve spojení se zvířaty. Člověku to docvakne, až když zjistí, že zvířata žijící s člověkem jakoby časem zleniví, nedokážou se o sebe postarat, takže jsou vlastně taková zpitomělá. A právě proto ti naši předkové jim začali říkat takto. Až pak se to přeneslo na člověka."

Co všechno se čtenáři dozví? Jak je kniha členěná, jsou to nějaké kapitoly ze života?

"Jsou to jednotlivé kapitoly vždycky zaměřené na nějaké slovo nebo nějaký zajímavý jazykový jev. Jsou to zamyšlení, ve kterých se vždycky snažím o to, aby to nebyl jenom nějaký strohý jazykovědný výklad, ale snažím se v tom najít něco zábavného a něco poučného, co trošku přesahuje tu hranici jazyka."

klíčové slovo:
spustit audio

Související

  • České knihy, které musíte znát

    Kafka, Čapek, Kundera, Havel – to jsou celosvětově známá jména. Jak je to s dalšími? Nakolik jsou čeští autoři překládaní v zahraničí?