Královské město Kadaň se má čím chlubit. Už dávno není omšelým šedivým místem, kam není důvod se vydat na výlet. Je škoda, že podobně jako některá jiná města na severu Čech zůstává stranou zájmu turistů. Přitom často nabízejí skutečné skvosty.
Kadaň, foto: Klára Stejskalová
Katova ulička, foto: Klára Stejskalová
Ještě před dvaceti lety toho v Kadani moc k vidění nebylo. Většinu domů na náměstí hyzdily šedivé otlučené omítky, čistotou město také neoplývalo. Dnešní Kadaň nabízí úplně jiný obrázek. Domy na náměstí jsou opravené, v podloubí příjemné restaurace a kavárny, hradby kolem města jako by je zrovna postavili, bývalý královský hrad ze 13. století, později přestavěný na kasárna, svítí do dáli novou omítkou a střechou, odrážející se v Ohři.
„Katova ulička - nejužší ulice v ČR 66,1 cm“
Honosná tabulka s tímto nápisem upoutá každého návštěvníka. Doprovází ji veselý obrázek tlouštíka, který by se do uličky sotva vešel. Uzounký „tunel mezi domy vedoucí z Mírového náměstí na vyhlídku na hradbách pro lidi s nadváhou skutečně není. Ulicí prý ve středověku chodíval kat k exekucím (spojuje náměstí s bývalou katovnou). Katova ulička je dlouhá 51 metrů a podle pověsti v ní straší rouhavá jeptiška.
Žatecká brána, foto: Klára Stejskalová
Odtud se nabízí pěkná procházka po hradbách. Původní opevnění vzniklo po roce 1259 po prohlášení Kadaně královským městem. Dochované hradby jsou z druhé poloviny 14. století, další pásy byly doplněny v pozdní gotice. Většina středověkých hradeb byla zbourána v 19. století, když se město rozrůstalo, výjimkou je hradební okruh lemující jihovýchodní části centra mezi kadaňským hradem, Žateckou branou a středověkou baštou. Poslední opravy historického opevnění proběhly v osmdesátých letech a na projektu revitalizace Kadaň teď pracuje. Cílem je městské hradby zprůchodnit a přeměnit je v prostor pro zábavu, setkávání, odpočinek a meditaci. Podle studie, kterou měli možnost výrazně ovlivnit i obyvatelé Kadaně, by některé části hradeb mohly sloužit například i pro komunitní pěstování ovoce či jiných plodin. Naopak jižní úsek hradeb mezi Žateckou branou a hradem má podle architektů potenciál stát se středem turistického dění – díky výhledům do krajiny nad řekou Ohří.
Františkánský klášter
Františkánský klášter, foto: Klára Stejskalová
Stranou historického centra, když se projedete mezi nově opravenými honosnými vilami, které tu zůstali po původních německých majitelích, uvidíte františkánský kostel z 15. století s cennými nástěnnými malbami. Historie františkánského kláštera sahá až do 15. století. V roce 1950 byl uzavřen a pomalu chátral až do roku 1995. Poté, co si klášter město Kadaň dlouhodobě pronajalo od litoměřického biskupství, byl znovu vysvěcený a začala jeho postupná rekonstrukce. Dnes je oprava svatostánku téměř hotová. Definitivně bude interiér dokončený napřesrok. Městské muzeum nabízí v klášteře tři stálé prohlídkové okruhy.
Pro děti i cyklisty
Aktivní odpočinek nabízí promenáda na nábřeží Maxipsa Fíka. Proč Fík zrovna v Kadani? Protože jeho autor, Rudolf Čechura, se narodil v nedalekém, dnes už neexistujícím, Ahníkově. Nábřeží je povedené, využívají ho turisté i místní – najdete tu několik soch, moc hezké dětské hřiště a především nádherná přírodní zákoutí na Ohři.
