Kalendárium

V kalendáriu připomeneme Ivana Blatného, Luďka Marolda nebo Magdalenu Dobromilu Rettigovou.

Básník Ivan Blatný, někdejší člen Skupiny 42, žil od roku 1948 v exilu, kde spolupracoval s BBC i rádiem Svobodná Evropa. Velkou část svého života strávil v britských psychiatrických léčebnách, ani tehdy nepřestal psát, ačkoli ve vlasti jeho dílo vycházet nemohlo - jeho básně se díky ošetřovatelce dostaly do Toronta do nakladatelství manželů Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové, kde po dlouhých letech odmlky vyšla sbírka Stará bydliště. Ivan Blatný zemřel v srpnu 1990 ve Velké Británii.

---

Magdalena Dobromila Rettigová - symbol české hospodyně a kuchařky. Tento pohled na ni je ale příliš jednostranný - vysvětlila Monika Veverková z Národního muzea, která o této zajímavé ženě připravila před lety výstavu.

"Pro nás se to zúžilo opravdu pouze na tu domácí kuchařku, ale ona se k tomu dostala až později, až když zjistila, že lidem stále ještě více chutná dobrý oběd, než pěkná báseň, kterým se věnovala dříve. Ona se věnovala také sbírání kamenů, výchově dívek, překládala i práce z němčiny. Opravdu se věnovala široce vlastenecké práci."

Magdalenu Dobromilu Rettigovou, která zemřela před 165 lety, si připomínají na několika místech, kde žila - nicméně ani v tomto případě se nevyhneme proslulé kuchařce - to, že byla dokončena právě zde, se dozvíte v Rychnově nad Kněžnou.

---

Maroldovo panorama

"Dále uvažováno, co by se mělo provésti jako zvláště působivý český předmět výstavní, pod dojmem tehdy známého panoramatu bitva u Rezonville, které malovala známá dvojice malířská Detaille a Neuville a které vyvolalo obdiv celé tehdejší Evropy, doporučovali jedni bitvu u Domažlic, kdežto z jiných stran byla doporučována bitva na Žižkově nebo u Ústí. Definitivní rozřešení této otázky bylo svěřeno výtvarnému odboru umělecké besedy, který byl požádán o dobré zdání. V jeho schůzi dne 1. října 1897 byl pak přijat většinou návrh Maroldův zobraziti bitvu u Lipan, což i s rozpočtem sděleno pak bylo výstavnímu výboru."

Luděk Marold na kresbě od Josefa Mukařovského

Jak jste slyšeli od Josefa Petříka ze záznamu z rozhlasového archivu, nechybělo mnoho a nejslavnější dílo malíře Luďka Marloda se mohlo jmenovat třeba Bitva u Domažlic. Panorama vzniklo u příležitosti výstavy, která byla uspořádána v roce 1898 a měla ukázat vyspělost české techniky. Maroldovo dílo se návštěvníkovi do paměti vryje přinejmenším svými rozměry - je 11 metrů vysoké a 95 metrů široké. A znají jej i ti, kteří panorama nikdy neviděli. Určitě totiž někdy slyšeli slavnou semaforskou písničku Tulipán.

Luděk Marold se narodil v srpnu roku 1865, zemřel mladý, v pouhých 33 letech, nicméně jeho život byl rozhodně zajímavý, studoval a působil v Mnichově i Paříži, kde se věnoval ilustracím i plakátové tvorbě.