Kalendárium

Zámek v Poděbradech
0:00
/
0:00

Kalendárium tentokrát nahlédne skoro 100 metrů pod zemský povrch. Připomene totiž, jak se Poděbrady staly lázeňským městem.

Zámek v Poděbradech
V létě roku 1905 zažily Poděbrady důležitý milník v historii města a kdo ví, zda si to tehdy, kdy šlechtic a také proutkař Karl Büllow objevil první pramen, jejich obyvatelé vůbec uvědomili. Faktem ale zůstává, že host tehdejšího majitele Poděbrad označil místo na nádvoří zámku. Pokračuje průvodkyně Jana Hrabětová:

"Dostali se do 80 metrů, do 90 metrů a voda nikde. Kníže už to nemínil financovat dál. Traduje se, že zdejší lékárník Jan Hellich zakladatel muzea a doktor Bouček jeho osobní lékař, byli dvěma muži, kteří knížete přesvědčili, ať to ještě zaplatí do sta metrů, protože tak hluboko se tady ještě nikdo nedostal, aby se vědělo jaké geologické vrstvy jsou pod námi."

Nakonec ale nedošlo jen ke geologickému zkoumání, na vodu se skutečně v hloubce téměř 97 metrů narazilo a vytryskl silný pramen minerální vody, pojmenovaný po svém objeviteli. První lázeňská sezóna pak už na sebe nenechala dlouho čekat.


115 let uplynulo od narození Huberta Ripky. Ripka byl novinářem, historikem a především politikem. Krátce po podepsání mnichovské dohody odjel do exilu a brzy začal organizovat zahraniční odboj. Působil v exilové vládě v Londýně a po návratu do osvobozeného Československa se stal ministrem zahraničního obchodu, jako takový podal v únoru 1948 onu pro demokracii osudnou demisi, jejímž důsledkem, oproti jeho očekávání, bylo převzetí moci komunisty. Deset let poté zemřel Hubert Ripka v exilu v Londýně.


Zikmund Lucemburský
Jeden z mladších synů Karla IV., Zikmund Lucemburský nemá v povědomí Čechů nijak prestižní postavení. Ostatně, kdyby to věděl, nijak by ho to asi nepřekvapilo, s Čechy to nikdy neměl moc lehké, ačkoli byl už od července roku 1420 jejich korunovaným králem.


Ladislav Šaloun,  foto: ČTK
"Ze svých vzpomínek radostných oživuji nyní jednu, jež dodnes si uchovala svěžest čisté radosti, živí tepot srdce a je plná naděje pro časy budoucí. Je tomu několik roků, co jsem byl pověřen krásným úkolem, abych vytvořil památník velkému chodskému bardu Baarovi přímo v srdci jeho milovaného Chodska."

Pomník Jindřicha Šimona Baara na Výhledech sochař Ladislav Šaloun vytvořil v roce 1933. S jakými vzpomínkami měl spojeno své nejznámější dílo - pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí, s tím se umělec, od jehož narození uplynulo 140 let, rozhlasovým vlnám nesvěřil.