Poděbrady - místo, kde se podle legendy narodil král Jiří z Poděbrad

Poděbrady, foto: www.czechtourism.cz

Minulý týden jsme se vydali do lázní Poděbrady. Mimochodem, první pramen minerální vody byl objeven na nádvoří zdejšího zámku. S městem je také neodmyslitelně spojen český král Jiří z Poděbrad, kterému je věnována expozice v kapli zámku, a nyní i v Bruselu.

Poděbrady zažily rozkvět za pánů z Kunštátu a do této větve patří i král Jiří z Poděbrad. Jeho jezdecká socha od Bohuslava Schnircha dominuje náměstí a patří k vrcholným dílům české monumentální plastiky 19. století. Výstava v kapli zámku pak připomíná život i významné činy krále Jiřího. Narodil se na samém počátku husitských válek, ale není jasné, kde. Uvádí se Kunštát, Poděbrady, Litice, Horažďovice. Jak uvedl historik Polabského muzea Petr Šorm, legenda o tom, že se narodil na zdejším zámku, pochází z poloviny 18. století, kdy na barokní přestavbě působil známý stavitel Ferdinand Maxmilián Kaňka.

Náměstí se sochou Jiřího z Poděbrad, foto: www.czechtourism.cz
"A ten ve svých záznamech o zámku našel zmínku, že se vedle kaple nachází místnost, v níž se narodil český král Jiří. V 19. století se toho chopili obrozenečtí historici a od té doby je zdejší místnost považována za rodnou síň krále Jiřího, i když v jeho době to bylo zřejmě nějaké skladiště."

Otec Jiřího z Poděbrad byl jedním z nejbližších přátel Jana Žižky z Trocnova. Zemřel několik let po synově narození a ten byl vychováván příbuznými a velice brzy vstoupil do veřejného dění.

Jiří z Poděbrad
"Od poloviny 30. let čili jako patnáctiletý se pomalu dostává do dění české politiky. Zasedá mezi kmety na Zemském soudu už asi jako sedmnáctiletý. Od 40. let se stává představitelem jedné ze dvou nejmocnějších šlechtických skupin v zemi. Tehdy v Čechách panovalo tzv. bezvládí. V roce 1448 se náhlým manévrem zmocní Prahy a tím se z něj stává nejmocnější šlechtic v království."

V očích české šlechty získal obrovský kredit. 2. března 1458 byl Zemským sněmem zvolen českým králem. Jediným, který pocházel z domácí šlechty a jediným, který nebyl katolíkem. Zdejší expozice připomíná i významný projekt, který předběhl dobu. Jiří z Poděbrad navrhl jakousi podobu dnešní OSN či Evropské unie. Za tímto návrhem stál problematický vztah k tehdejšímu papeži, kterým byl Pius II., znalec Čech, který se s Jiřím i setkal. Král dával přednost poklidnému soužití katolíků s kališníky v jednom státě. Když to papež zjistil, stal se jeho úhlavním nepřítelem. Prohlásil Jiřího za kacíře a proti Čechům vyhlásil křížovou výpravu. Na to Jiří z Poděbrad reagoval plánem na vytvoření mírové organizace křesťanských panovníků, který byl určen proti tehdy se rozpínající Osmanské říši, ale zároveň byl namířen i proti velké moci papeže.

"Projekt této organizace je důležitý proto, že jeho hlavním cílem bylo nastolit trvalý mír mezi křesťanskými panovníky. Spory měl řešit mezinárodní soudní dvůr. V čele této organizace měla stát rada panovníků, které měl předsedat prezident - tam Jiří zřejmě počítal s francouzským králem Karlem VII. Každý stát měl odvádět pevnou částku do společné pokladny a z toho měly být financovány společné projekty. Dokonce v návrhu pamatuje na společnou měnu."

Vladislav Jagellonský
Návrh byl přijat v Polsku i Uhrách. Proti se však postavilo mocné Burgundsko a vše tak záviselo na tom, zda projekt přijme nejvýznamnější panovník Evropy - francouzský král. Karel VII. nakonec smlouvu zamítl a tak se ocitla na několik příštích století v prachu dějin. Další část vlády Jiřího z Poděbrad byla dramatická. Papež ho nakonec exkomunikoval, při samotném obřadu se lámaly svíce a o králi se hovořilo jako o lháři.

"Papež dokonce proti Jiřímu vyhlásil křížovou výpravu, dlouho nemohl najít žádného vůdce, až se jejího vedení chopil uherský král Matyáš, mimochodem zeť Jiřího z Poděbrad. Zajímavé na tom je, že Jiří toho Matyáše pokaždé porazil nebo zajal či donutil k jednání a vždy mu nabízel ruku ke smíru. To neznamená, že by Jiří nebyl rázný. Když se dozvěděl o své exkomunikaci a o tom, že ho papež zbavil trůnu, tak na Zemském sněmu vyzval papeže k boji na život a na smrt. Byl i rázný panovník."

Zámek v Poděbradech
Jiří z Poděbrad zemřel v roce 1471, kdy připravoval odvetnou výpravu do Uher. Jeho děti na trůn neusedly. Během konfliktu si uvědomil, že české země budou potřebovat silného spojence a proto navrhl na český trůn Jagellonského prince Vladislava.

"Asi Jiřímu nejpodobnější byl třetí syn Jindřich. Byl takovou oporou nového krále Vladislava II. Jagellonského. Posledním potomkem, který žil na Poděbradech, byl čtvrtý syn Hynek. Je to zajímavá osobnost, působil ve veřejném životě, ale dodnes je znám jako velice nadaný básník a člověk, který do českého jazyka přenesl Boccacciův Dekameron. Ale také vešel ve známost jako člověk rozmařilého života a milovník vína a porušovatel panen, takto se o něm v tehdejších dobových zprávách mluví."

Jak dodal historik Petr Šorm, kaple poděbradského zámku odhaluje i několik fresek - právě z doby krále Jiřího. Je tu například i vesnická zabíjačka, nebo souboj Davida s Goliášem.

"Nejzajímavější je fragment posledního soudu, kde nahoře vidíme část Krista se svatozáří, ke kterému vystupují spasení králové a dole pak nehodní králové, zřejmě ti, kteří odmítli Jiřího smlouvu, trpí mukami pekelnými."

Mají Poděbrady i své strašidlo?

"Nevím, že by měli strašidlo, ale loni o muzejní noci jsme přestavovali tajemství zámku - mumifikovanou kočku, která se našla ve zdi zámku. Oni věřili, že když tam zazdí kočku, tak ta stavba vydrží věky."

10
50.142448400000
15.116640100000
default
50.142448400000
15.116640100000