Kalendárium
Kalendárium tentokrát otevře výročí narození Jiřího Muchy, řeč bude i o Michalu Tučném nebo procesu s hokejisty.
Syn slavného malíře Alfonse Muchy, ale otcův talent nepodědil, byl především spisovatelem.V jednom z rozhlasových pořadů vyprávěl v roce 1968 o tom, co malířům závidí.
"Já jsem byl vždycky takový antitalent na kreslení a malování, že mě až sama sebe bylo líto. To je prostě nepředstavitelné. Já jsem tak záviděl malířům, já pokládám malíře za nejšťastnější lidi vůbec. Malíř, ten si vždycky maluje to, co ho baví. Nikdy, já myslím, malíř nedělá jedinou čárku, která by ho nebavila. I když třebas dělá portrét někoho, kdo ho nezajímá, k němuž má třeba velmi negativní poměr, tak si ten portrét dělá po svém a vždycky se tím portrétováním baví. Třeba řekněme Goyovy portréty, to jsou strašně zlé karikatury a za to dostal ohromné peníze. Malíři se mají vždycky dobře, protože nikdy nedělají nic, co by je netěšilo. Mimo to mohou přitom chodit, bavit se, můžou mít spoustu lidí v ateliéru, s každým si popovídat a přitom je nikdo nezdržuje. Kdežto ubohý spisovatel musí mít klid, nikdo na něj nesmí mluvit, chodit při tom nemůže, podléhá únavě, ospalosti. Zatímco malíř užívá právě toho nejhezčího ze života, slunce, přírody..., tak ten spisovatel, aby mohl něco dělat, tak se musí od všeho hezkého na světě oddělit. Tak to jsem vždycky malířům záviděl."
Řekne-li se povinná četba, člověku naskočí většinou jména Jan Neruda, Božena Němcová, Alois Jirásek.
Ten posledně jmenovaný zemřel před 80 lety v Praze. Autor Psohlavců, F.L.Věka, Starých pověstí českých nebo Temna je pohřben v rodném Hronově.
"Já nezapomněl na svůj cíl
a záhy jsem se vyučil
a moh být ze mě prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas,
náhle zaslechl jsem hudby hlas
a znenadání na jevišti stál.
I když nejsem králem zpěváků,
teď zpívám s partou Fešáků..."
Svůj profesní životopis ve stručnosti shrnul Michal Tučný právě do textu písničky Prodavač. My jej v kalendáriu jen trošku doplníme: kromě party Fešáků zpíval Tučný také se skupinou Greenhorns nebo s Tučňáky. A jako krále zpěváků české country jej jeho fanoušci označují dodnes. Roku 2000, kdy měl ve výloze nápis hlásat, že jej má pevně v rukou - MICHAL TUČNÝ : odpovědný vedoucí - se zpěvák nedožil. Zemřel 10. března 1995 a je pohřben v jihočeských Hošticích.
Na konci 40 let slavil československý hokej úspěchy. Hokejisté byli mistry světa, přivezli stříbro z olympiády. V březnu roku 1950 se chystali na obhajobu titulu...Vládnoucí komunistický režim jim ale cestu nepovolil, místo toho následovalo zatýkání. Jedenáct hráčů, z toho osm mistrů světa, bylo postaveno před soud a obviněno z velezrady a špionáže. Ve vykonstruovaném procesu padly vysoké tresty. Augustin Bubník, který byl odsouzen na 14 let, říká:
“To byl případ, který se nestal v celým světě, aby vlastní národ zavřel svoje největší sportovce, hokejisty, reprezentanty národa. Aby je najednou dal do kriminálu a zlikvidoval celé národní mužstvo.”