Kalendárium

Věra Čáslavská, foto: Ron Kroon / Anefo, Creative Commons 3.0
0:00
/
0:00

V kalendáriu bude tentokrát řeč o úspěších Věry Čáslavské, Karlu Poláčkovi nebo posledním "čistokrevném" Habsburkovi na českém trůně.

Věra Čáslavská, foto: Ron Kroon / Anefo, Creative Commons 3.0
"Věrka Čáslavská jde na bradla, riskantní přesmyčka....nespadla, ježišimarijá, přátelé, to bylo nádherné. ...výborně, zlato patří Československu! Nádherné...Věrka Čáslavská je olympijskou vítězkou! Posíláme domů pozdrav!"

Věra Čáslavská, foto: Ron Kroon / Anefo, Creative Commons 3.0
Tato slova zazněla v reportáži z olympijských her v Mexiku, které se konaly v říjnu roku 1968. Pro Československo nedávno obsazené vojsky Varšavské smlouvy byla tato olympiáda mimořádně úspěšná. Jenom gymnastka Věra Čáslavská na ní získala čtyři zlaté medaile. Nejcennější kov přivezli z Mexika také výškařka Miloslava Rezková, skokanka do vody Milena Duchková a střelec Jan Kůrka. Pro Věru Čáslavskou to nebyla první olympiáda, na které zazářila: o čtyři roky dříve 21. října 1964 získala svou první zlatou olympijskou medaili na hrách v Japonsku. Ani ta tehdy nezůstala sama - Čáslavská k ní přidala ještě další dvě zlaté a japonské diváky zcela okouzlila.


Karel VI
V říjnu roku 1740 zemřel ve Vídni císař Karel VI. Karel nepatří k panovníkům, kterým by byly věnovány dlouhé hodiny dějepisu, nicméně některé momenty přece stojí za zmínku. Mezi nimi vyniká dokument zvaný pragmatická sankce, kterým Karel VI. pojistil vládu té, která má naopak v dějepise místo výjimečné - své dceři Marii Terezii. Mužského potomka Karel neměl, a tak právě jeho osobou vymřeli Habsburkové po meči.


„Až budu velký, tak budu také kupcem, protože kupci to mají nejlepší. Kupci nemusejí nic kupovat, jednoduše jdou do krámu a vezmou si, co chtějí. Tatínek pravil: ´Koukej, ať se máš k obchodu, já tu porád nebudu, tak si všeho všímej, abys to jednou mohl vzít za mě, neboť Láďa se udělá pro sebe.´ Tak si všeho všímám a stojím za pultem a zdravím lidi silným hlasem, abych byl jako kupec…“ ukázka z románu Bylo nás pět připomněla spisovatele Karla Poláčka. Laskavá a humoristická knížka z prostředí Rychnova nad Kněžnou vznikala v době nacistické okupace, jejíhož konce se Karel Poláček nedožil. Pro svůj židovský původ byl vězněn v Terezíně, později byl převezen do Osvětimi. Jako datum jeho smrti býval uváděn 19. říjen 1944, novější výzkumy se přiklánějí k tomu, že zemřel až v roce 1945.