Kalendárium

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Připomeneme si dvě významné osobnosti české vědy: v prvním případě botanika, v tom druhém lékaře, ale také humanistu a mecenáše. Řeč ale bude i o tom, jak se před 80 lety zradikalizovala KSČ.

Jméno Karel Bořivoj Presl dnes pravděpodobně málokomu něco říká. V 19. století ale patřil mezi nejvýznamnější české botaniky. Již v raném věku se svým bratrem Janem Svatoplukem Preslem vyhotovil první systematické zpracování české květeny Flora Čechica, popisující bezmála 1500 druhů. Od svých 28 let byl kustodem zoologických a botanických sbírek Vlasteneckého, dnes Národního muzea v Praze. Sám určil a pojmenoval řadu nových rostlin, četné druhy určené jinými botaniky zase nesou k Preslově poctě jeho jméno. Přestože jeho starší bratr spoluzakládal českou odbornou terminologii mnoha vědních oborů, Karel Bořivoj Presl psal většinou německy nebo latinsky. Jeho odborným pojednáním se ale připisuje trvalá vědecká hodnota. I 215 let po jeho narození.


Jméno lékaře i obětavého humanisty a štědrého mecenáše Rudolfa Jedličky zůstalo živé díky založení prvního českého ústavu pro tělesně postižené děti, který v Praze na Vyšehradě funguje už 96 let a dnes nese jeho jméno. Asi už méně se ví, že dnešní Ústav pro péči o matku a dítě v nedalekém Podolí vznikl o rok později jako moderní nemocniční komplex také díky lvímu podílu profesora Jedličky. Dodejme, že na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy byl profesorom chirurgie, radiologie a rentgenologie. Zasloužil se o rozvoj břišní a kostní chirurgie, měl pověst mistrného a progresivního operatéra, proslul i jako diagnostik. Tím víc, že už 14 měsíců po objevu Roentgenových paprsků prosadil první operaci, prováděnou na základě diagnostiky rentgenem. Smutnou ironií osudu je, že sám zemřel na následky rentgenového záření. Od jeho narození v pátek uplynulo 140 let.


Dílo sochaře Františka Davida zachycuje jednání KSČ v roce 1929, foto: ČTK
Před 80 lety, 18. února 1929, byl zahájen V. sjezd Komunistické strany Československa. Zvítězila v ní radikální levice a prosadila prosovětský, bolševizační směr Klementa Gottwalda. Do té doby 140tisícovu členskou základnu strany to sice zdecimovalo na pouhých 20 tisíc, ale zato těch nejodhodlanějších připravovat fatální důsledky pro celou společnost, říká o důsledcích V. sjezdu KSČ historik Vladimír Březina z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd:

"Znamenal vlastně převrácení podoby té strany, což samozřejmě potom mělo důsledky i na to, jak se ta strana chovala v následujícím období do toho převzetí moci v roce 1948. Dosavadní koncepce, která se snažila o to, aby ta strana jakoby více se podílela na tom politickém životě předválečného Československa, byla tehdy poražena a nastoupila ta Gottwaldova linie, úderná strana, doslova sekta revolucionářů, kterým nejde o to, aby se nějak podíleli na stávajícím politickém systému, ale naopak, aby ho co nejdříve a jakýmkoli možným způsobem srazili a nastolili režim, který panoval v tehdejším Sovětském svazu. Díky tomu to směřování k převzetí moci, které potom vyvrcholilo v únoru 1948, bylo daleko přímější, než by pravděpodobně se ta strana chovala pod tím vedením stávajícím."


Ivana Trumpová
Dámy sice mnohdy věk tají, to však neplatí o jedné z neznámějších Češek ve světe. V pátek oslavila šedesátiny Ivana Trumpová. Ještě jako žačka základní školy Zelníčková se tato zlínská rodačka dopracovala do československé lyžařské reprezentace. Po odchodu do Kanady uspěla jako modelka, na dlouhé cestě k úspěchu provázela pozdějšího miliardáře Donalda Trumpa a jmění, které ji připadlo po rozvodu, nadále úspěšně znásobuje.

Autor: Peter Gabaľ
klíčové slovo:
spustit audio