Kalendárium

golova_natasa1.jpg
0:00
/
0:00

Ještě jednou se kalendárium vrátí k událostem října roku 1918. Připomene ale také vědce a polárníka Františka Běhounka nebo herečku Natašu Gollovou.

Martinská deklarace, foto: ČTK
Před devadesáti lety byla ustavena Slovenská národní rada, která přijala Deklaraci slovenského národa, zvanou podle místa shromáždění rady také Martinská. Slováci se v ní mimo jiné přihlásili ke společnému československému národu, pro který žádali právo na sebeurčení, a distancovali se od mnohaletého spojení s Uherskem.


Dr. František Běhounek po návratu od Severního pólu se vzducholodí Italia, foto: ČTK
28. října roku 1898 se narodil radiolog, polárník, spisovatel a popularizátor vědy František Běhounek. Po absolvování Univerzity Karlovy mu bylo umožněno studovat dva roky radiologii u slavné objevitelky radia Marie Curie- Skłodowské. Význam jeho vědecké práce byl značný, ale v podvědomí lidí proslul jako člen polárních výprav. Na tu nejslavnější, která se uskutečnila v roce 1928, vzpomínal v rozhlasovém pořadu v druhé polovině šedesátých let.

"Tak jenom docela stručně, jak jsem se na tu výpravu dostal. Já jsem byl dva roky před tím na výpravě, kterou oficiálně vedl Amundsen, ale kterou řídil také generál Nobile jakožto velitel vzducholodi použité k této výpravě. Na tu výpravu jsem se přihlásil sám, paní Curiová mě také podporovala přímluvným dopisem. Byl jsem přijat mezi posádku výpravy, zůstal jsem na Špicberkách a s mými přístroji měřil švédský meteorolog Malmgren. Ukázalo se potom, že to byly jediné vědecké výsledky výpravy. Týkaly se elektrické vodivosti atmosféry a různého záření, o kterém v polárních oblastech předtím nebylo přesných informací. Na základě těchto výsledků mě potom o dva roky později pozval generál Nobile a oficiálně i italská vláda, abych ze zúčastnil jeho výpravy. To byla výprava vzducholodí, která použila jako své základny zase Špicberků a odtamtud vzducholoď řízená Nobilem, na ní byl určitý vědecký štáb, měla vykonat několik výzkumných cest - především na východ a potom i na severní pól a zpátky. Já sám jsem se zúčastnil té druhé cesty, při které vzducholoď bohužel ztroskotala. Letěli jsme za velice nepříznivých atmosférických podmínek, vzducholoď se pojednou protížila, spadla na polární led. Část posádky zůstala na ledu, část zůstala ve vraku vzducholodi, který byl odlehčen, vznesl se, zmizel a nikdy více ho nikdo nenašel. Pro naši skupinu, která potom strávila 7 týdnů na ledové kře pod malým stanem, kam jsme se sotva vešli, byla uspořádána řada pomocných výprav. Mimo jiné to byla švédská výprava, které se podařilo u nás přistát. Ta odvezla generála Nobila. My ostatní jsme byli zachráněni sovětským ledoborcem Krasinem. Říkám-li my ostatní, tak mám na mysli dvě skupiny. Naši, která zůstala u stanu u lidí neschopných pohybu, což byl generál Nobile a hlavní mechanik Ceccioni a pak malinká skupinka tří lidí, dvou důstojníků a švédského meteorologa Malmgrena,která se pokusila o cestu k pevnině. Odešla proto, že se nám po dlouhou dobu nepodařilo navázat rádiové spojení s naší lodí, které kotvila u Špicberků."

Své zážitky z výpravy sepsal František Běhounek v úspěšné knize Trosečníci na kře ledové.


Před 20 lety zemřela jedna z hvězd filmového plátna Nataša Gollová. Filmy, v nichž si zahrála patří dodnes k těm nejoblíbenějším - stačí jmenovat komedie Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda. Po válce už mnoho hereckých příležitostí nedostala, jednou z výjimek je např. role Sirael v Císařově pekaři a Pekařově císaři. Diváci na ni přesto nezapomněli a v anketě České televize o "Hvězdu mého srdce" obsadila Nataša Gollová třetí místo.


Na konci října roku 1888 se narodil vynálezce a průmyslník Erich Roučka. Za svůj dlouhý život získal "moravský Edison" okolo 850 patentů. O fyziku a techniku se zajímal od mládí. V Blansku založil první továrnu na elektrické měřicí přístroje v Rakousku-Uhersku a později také podnik na výrobu kotlů ve Slatině u Brna. Roučka za své dílo obdržel titul inženýr, i když žádnou vysokou školu nevystudoval. Úspěchy slavil i na poli medicíny, kde se zajímal o problém vzniku rakoviny.