Kalendárium

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Dnešní Kalendárium připomene prvního českého pilota Jana Kašpara, herečky Natašu Gollovou a Hanu Vítovou nebo dceru Přemysla Otakara I. a řeholnici Anežku Přemyslovnu. Výročí vybírala Martina Lustigová.

Před 80 lety zemřel první český pilot Jan Kašpar. Jeho postavu představí redaktor časopisu Letectví a kosmonautika Pavel Sviták:

"Inženýr Jan Kašpar, rodák z Pardubic, byl prvním českým letcem. Byl vlastně prvním Čechem, kterému se nad českou půdou podařilo létat na letadle těžším než vzduch v době, kdy létání těžší než vzduch v celé Evropě získávalo veliké sympatie, ale zpočátku se v Čechách nedařilo ani cizincům, kteří sem přicházeli předvádět letadla. Až 16. dubna 1910 přišla z Pardubic zpráva, že jakýsi tehdy v podstatě neznámý inženýr Jan Kašpar provedl let dlouhý dva kilometry na pardubickém vojenském cvičišti. V následujících měsících potom provedl řadu veřejných předvádění letadla v Čechách a na Moravě a získal velikou popularitu. A získal velikou popularitu i vznikajícímu českému letectví."

Jak se Jan Kašpar vůbec k létání dostal?

"Inženýr Kašpar vystudoval pražskou českou techniku, potom absolvoval půlroční kurz konstrukce automobilů v Německu. Jeho velikou láskou byly automobily. Dá se říct, že láskou skutečně velikou, jeden čas, v době, kdy auto bylo vzácností, jich měl dokonce sedm. Přes zájem o motorismus se nakonec dostal až k zájmu o létání a rozhodl se postavit si letadlo. Začal ho stavět na přelomu let 1909-1910, zkoušky začaly v březnu 1910, ale příliš se nedařily. Začátkem dubna 1910 potom dostal z Francie letadlo tovární výroby Blériot typ 11, typ, na kterém Louis Blériot přeletěl úžinu La Manche, a s ním pak dosáhl prvních úspěchů."

Jak taková první letadla vypadala?

"Samozřejmě stavba letadla byla dosti primitivní. Dřevo, trochu kování, výztužné dráty, křídlo a ocasní plochy potažené plátnem, kola pocházela snad z bicyklu nebo motocyklu a ostruhové kolečko bylo nejspíše z dětského kočárku. Toto letadlo se tedy příliš nepovedlo. Pokud jde o letadlo Blériot 11, na kterém slavil své první úspěchy, bylo konstruováno podobně. Celodřevěná konstrukce, dřevěný příhradový trup, dřevěné křídlo s dřevěnými žebry s plátěným potahem a ocasní plochy rovněž dřevěné konstrukce potažené plátnem."

Jaký byl Kašparův nejvýznamnější výkon?

"V roce 1911 začal inženýr Kašpar létat na letadle vlastní výroby, které si postavil podle vzoru Blériot 11, ale přepracoval ho pro výkonnější a silnější motor. Toto letadlo je dnes v Národním technickém muzeu. Letadlo mu umožňovalo létat i s cestujícím a hlavně umožňovalo delší lety než původní Blériot, který měl vytrvalost asi půl hodiny. 13. května 1911 na tomto letadle vykonal svůj vůbec nejslavnější let: přelet z Pardubic do Prahy, dlouhý asi 120 kilometrů, což tehdy představovalo nejdelší let v rámci celého Rakousko-Uherska. Na témže letadle potom v prosinci 1911 provedl první meziměstský let s cestujícím. Tím byl jeho přítel, redaktor Jaroslav Kalva. Letěli z Mělníka do Prahy, konkrétně do Chuchle, kde přistáli na závodišti."


27. února 1912 se narodila herečka Nataša Gollová. Úspěchy jí přineslo už účinkování v divadle, slavnou se ale stala hlavně díky filmovým rolím, hrála například ve filmech Hotel Modrá hvězda, Kristián nebo Eva tropí hlouposti. Kvůli svým kontaktům s německými filmaři nemohla po válce hrát v Praze a dlouhá léta nedostávala žádné filmové role. Do světa filmu se vrátila počátkem 50. let, Jan Werich ji také angažoval v divadle ABC. A pro zajímavost: Nataša Gollová byla dcerou vlivného národnědemokratického politika Františka Xavera Hodáče a vnučkou historika Jaroslava Golla.


Do hereckého světa nahlédneme ještě jednou - před dvaceti lety zemřela Hana Vítová. Od svých sedmnácti let hrála v Osvobozeném divadle. Po boku Voskovce a Wericha si také odbyla své filmové začátky. Za války vystřídala několik divadelních scén. Po válce byla nařčena z kolaborace, ale dokázala se obhájit, a proto mohla - na rozdíl od jiných herců a hereček - vystupovat. Rolí už ale přicházelo málo.


2. března uplynulo 725 let od úmrtí Anežky Přemyslovny. Byla dcerou Přemysla Otakara I., po smrti svého otce se stala řeholnicí a věnovala se péči o nemocné, chudé a potřebné. Její bratr Václav I. jí daroval pozemky na Starém Městě, kde roku 1231 začala s výstavbou kláštera minoritů i ženského kláštera klarisek Na Františku, kde se později stala představenou. Anežčinými vzory byli František z Assisi a sv. Klára. Anežka také byla první členkou královského rodu, která vstoupila do chudého řádu sv. Kláry. Spolu se svou matkou založila na Starém Městě špitál s bratrstvem. Toto bratrstvo pak papež změnil v řád křížovníků s červenou hvězdou.

Anežka byla pohřbena v areálu kláštera. Protože objekt často postihovaly povodně, byly Anežčiny ostatky převezeny na neznámé místo. To také bránilo její dřívější kanonizaci, ke které byly ostatky - na rozdíl od dneška - potřeba. Jediným existujícím ostatkem je patrně Anežčina čelist, která je nyní uložena ve Svatovítské katedrále. 12. listopadu 1989 prohlásil papež Jan Pavel II. Anežku Přemyslovnu za svatou.