Jan Kašpar před 110 lety poprvé vzlétl. Údajně kvůli krávě
Výška dvacet metrů, délka letu asi 2 kilometry. Tak vypadal první úspěšný let průkopníka české aviatiky Jana Kašpara. V Pardubicích se vznesl 16. dubna před 110 lety. První pokusy prováděl v noci, aby se vyhnul reakcím veřejnosti. Nejdřív se naučil s letadlem jezdit, pak začal menšími přískoky, které provázely havárie.
"Vášeň pro létání sdílel se svým bratrancem Evženem Čihákem, se kterým stavěli společně první letadlo. To ještě neletělo. Na Evžena Čiháka se dost zapomíná. Nicméně inženýr Kašpar dostal od svého otce peníze a koupil letadlo od inženýra Blériota ve Francii. To si dovezl a na něm začal své první aviatické pokusy."
Jeho bratranec Evžen Čihák dokonce říkal, že to byl on, kdo poprvé popoletěl letadlem.
"Je to tak. Dokonce o tom napsal knihu Jak jsem létal a padal, kde uvádí, že byl prvním, kdo letěl. Historici tvrdí, že to není pravda. Z dnešního úhlu pohledu byl tedy prvním aviatikem inženýr Kašpar, nicméně lepším aviatikem byl Evžen Čihák."
Na 16. dubna připadá první úspěšný let, kdy Jan Kašpar přeletěl dráhu. Jak byl vysoko?"Bylo to pár metrů nad zemí a letěl několik set metrů. Traduje se k tomu veselá historka, že s tím letadlem jel, do cesty se mu připletla kráva, a tak ji musel přeskočit. V té době nebylo žádné letiště, byly to pastviny. Bylo to v místě, kde je dnes pardubické vlakové nádraží, a tam se odehrávaly jeho první aviatické pokusy."
O nějakou dobu později vzlétl na trase Pardubice - Chrudim. Pak byl ještě slavnější let Pardubice - Velká Chuchle. Proč letěl právě tam?
"Letěl tam s redaktorem Kalvou snad na svatbu své bývalé přítelkyně. Zároveň tím udělal nejdelší let v Československu a v té době v c. k. mocnářství. Stal se tímto přeletem velmi slavným. Od tohoto přeletu to bude příští rok 110 let. Můj kamarád Martin Štěpánek, který provozuje jedno z nejlepších elektřinou poháněných letadel na světě, chce letos ten přelet Pardubice - Praha symbolicky zopakovat, ale už moderním elektrickým strojem."
Dneska si člověk sedne do letadla, zapne bezpečnostní pásy. Jak vypadala bezpečnost v době Jana Kašpara?"V té době se skoro nevědělo na jakých principech to letadlo létá. Hodně se experimentovalo. Některé věci, které tehdy používali, už samozřejmě nejdou z bezpečnostních důvodů ani použít. Nicméně já jsem měl tu čest letět na přesné replice Blériotova stroje, se kterým létal Jan Kašpar, a je to veliký zážitek. Bezpečnost je tam jiná. U všech letadel je nejnáročnější vzlet a přistání, zatímco u Blériota byla největší patálie samotný let. Udržet to letadlo ve vzduchu a letět s ním rovně není vůbec snadné."
Měl Jan Kašpar nějaké havárie?
"Samozřejmě ano. V té době se tomu nedalo vůbec vyhnout. Měl kolem sebe šikovné lidi. Pořád se opravovalo a stavělo. To bylo součástí té aviatiky. Stejně to měl Evžen Čihák, který si ta letadla všechna stavěl sám. Neustále boural, ale neustále stavěl nová."Ačkoliv Jan Kašpar pocházel z bohaté rodiny, nakonec zemřel v chudobě. Jak se stalo, že přišel o peníze?
"Jan Kašpar udělal nějaké nešťastné investice. Asi nebyl tak dobrý obchodník, jak si myslel, a jakým byl jeho otec. Investoval do pily a obchod nevyšel. Detaily přesně nevím, protože jsem víc pilot a méně historik."
Za války mu byla letadla zabavena. To se asi taky podepsalo na finanční situaci. Dostal se ještě po první světové válce k létání?"Už nelétal. Pro něj byla velká rána, že komise c.k. mocnářství mu ani nevystavila průkaz a nenechala ho létat v armádě, přestože byl slavným aviatikem. Tyhle roky pro něj nebyly vůbec snadné a osud už k němu nebyl shovívavý."
Má Jan Kašpar potomky?
"Ano. V Pardubicích se koná velká letecká show, jedna z největších ve střední Evropě. Jmenuje se Aviatická pouť inženýra Jana Kašpara a jeho potomci tuhle akci pravidelně navštěvují. A návštěvníci s příjmením Kašpar mají vstupné zdarma."
Jan Kašpar má v Pardubicích sochu. Četla jsem, že kolem ní byly nějaké kontroverze.
"Byla architektonická soutěž, kterou vyhrál trochu kontroverzní, umělecky asi zajímavý návrh stožáru s větrným pytlem, který měl být na určeném místě. Nicméně autority města i historické autority byly proti tomuto návrhu. Nakonec se udělala sbírka. Číslo dvě v té soutěži byla klasická socha inženýra Kašpara. Ta se zrealizovala a stojí v centru Pardubic na třídě Míru."
Prvního českého aviatika trápily ke konci života dluhy a zřejmě i duševní nemoc. Zemřel v pouhých 43 letech, když svoji kancelář na pile, křeslo a šálu, kterou si uvázal kolem krku, polil benzínem. K otravě benzínovými výpary se přidal i zápal plic. Zemřel 2. března 1927.