Nadšenci aviatiky se rozhodli zopakovat po 100 letech let Jana Kašpara do Prahy. Zajímavostí je, že Kašparovi tenkrát nešlo o rekord, ale chtěl stihnout svatbu své bývalé přítelkyně. Za přesnou repliku se rozhodl sednout pilot Petr Mára. Rekord se ale nepodařil, foukal vítr a tak pilot nemohl vzlétnout.
Replika Kašparova letounu
Organizátoři se rozhodli po 100 letech zopakovat slavný let Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Letoun, se kterým 13. května v roce 1911 uletěl trasu zhruba za hodinu a půl, daroval o dva roky později Národnímu technickému muzeu v Praze.
"Ten let, což bylo přibližně 120 kilometrů, byl na tu dobu výkon srovnatelný se všemi tehdejšími evropskými, můžu říct i světovými výkony,"
uvedl historik Michal Plavec. Jak dodal, většina letů, které podnikali aviatici pro veřejnost, měla maximálně trvání do deseti minut a vypadaly tak, že ve výšce od 3 do 10 metrů startovali z jedné strany louky na druhou. Na tu dobu byl tedy výkon Jana Kašpara úctyhodný. Na dálkový přelet myslel už po prvních vzletech v lednu 1910. Ale první letadlo shořelo v hangáru. Jan Kašpar se proto rozhodl postavit vlastní letoun na základě konstrukce Francouze Blériota a doplnil tam několik vlastních technických zlepšení a zjednodušení.
Petr Mára
"Inženýr Jan Kašpar se rozhodl, že let uskuteční v sobotu 13. května 1911 právě proto, že v Praze měl veselku jeho velmi dobrý přítel a kamarád Lang, kterému šel za svědka. Zdá se, že jeho rozhodnutí bylo velmi rychlé a náhlé, protože s přípravami k vzletu začal až v pátek 12. května 1911. Dopoledne podnikl několik zkušebních letů nad pardubickým letištěm a odpoledne se zajel podívat do Prahy, kde zvažoval, kterou z ploch zvolí k přistání. Nakonec si vybral Velkou Chuchli. Mělo to i trochu prozaický důvod, protože se chtěl proletět nad hlavním městem českého království."
Kašpar víceméně kopíroval železniční tratě z Pardubic do Kolína a z Kolína do Prahy. Krátce před Prahou vyměnil tu trať za silnici, která byla přímější. Jeho slavný let se rozhodl připomenout pilot Petr Mára v přesné replice Kašparova letounu z plátna a dřeva. Jak dodal několik dnů před plánovaným letem Martin Kindernay z občanského sdružení Aeropark, pilot bude mít minimální vybavení.
Martin Kindernay
"Jen kompas, jinak tam není žádné elektronické zařízení v tom letounu. Maximálně jsme mu dali do ucha vysílačku, kterou bude komunikovat s doprovodným letounem. Petr Mára je nejzkušenější pilot v oblasti těchto strojů. On ten let do Chuchle už jednou letěl, ale na jiném typu stroje. Neznám v této chvíli v ČR jiného pilota, který by to zvládl. Musí se samozřejmě vyhýbat místům, kde se nedá nouzově přistát. Riziko bych řekl, že je možná větší, protože před sto lety nebyla ta oblast tak zastavěna jako dnes. Bylo tam více luk, více polí, nebylo to tak zadrátované. Náročnost toho letu bude podstatně větší, než byla před sto lety."
Organizátoři míní, ale počasí mění. Let se nakonec neuskutečnil kvůli silnému větru. O přelet se znovu pokusí zřejmě za týden. Bohužel se to nepodaří ve stejný den jako Kašparovi. Navíc je současná trasa je naplánována o něco kratší, vede po okrajových částech Prahy. A to kvůli současným leteckým předpisům. Nedosáhne tak Kašparova dalšího rekordu. Při letu kolem Pardubic dosáhl letové výšky 785. Nebyl však uznán jako oficiální. Pilot také v počátcích letectví pěkně mrznul. Jak dodal Martin Kindernay, pilot v podstatě sedí na trupu, nemá před sebou ani větrný štít, nic, co by ho chránilo před vzduchem.
