Kalendárium
Kalendárium se tentokrát zaměří na dětství Františka Palackého a první poúnorové volby. Připomene také Zikmunda Lucemburského nebo podepsání Pittsburské dohody.
Na konci května roku 1876 zemřel František Palacký. Pohřbu otce národa se zúčastnilo obrovské množství lidí. František Palacký se narodil v Hodslavicích nedaleko Nového Jičína a často se uvádí, že studoval v Trenčíně a Bratislavě. Méně se ví, že ještě před tím navštěvoval nedaleko svého rodiště, ve vesnici Kuníně vzdělávací ústav, který na místním zámku vedla jeho majitelka hraběnka Marie Walburga. O tom, jak se tam Palackému dařilo, vyprávěl kastelán kunínského zámku Jaroslav Zezulčík.
"Jiří Palacký byl takový všeumělec, byl to člověk řady profesí. Ze všeho nejvíce byl lutheránským učitelem, ale byl také krejčí nebo obecní písař a také obchodoval se dřevem. Ty obchody se dřevem ho zavály také do německého Kunwaldu. Hodslavice byly české, dnešní Kunín se nazýval Kunwald, a tam si povšiml zámecké školy. Před tím ale ještě školy vesnické. Otec chtěl, aby se František naučil německy. Chlapec byl velice sečtělý, tuším, že už ve třech letech četl bibli, takže šel na vandr. To bylo obvyklé, že čeští chlapci chodívali do německých vesnic a něměčtí chlapci do českých. Přivedl ho o Vánocích roku 1807 do Kunwaldu a tam František rok a půl zůstal."
Na kunínském zámku se Františkovi líbilo, a to i přesto, že řád zdejšího výchovného ústavu byl přísný.
"Já vám ocituji jednu větu, kterou napsal už jako dospělý muž. Do své autobiografie napsal větu, kterou na zámku rádi citujeme - Byl to krásný jarní čas života mého. Strávil tam poměrně krátkou dobu, ale byla to krásná doba. On tam byl milován svým okolím, byl to asi milý chlapec. Zvláště se do něj zamilovala takzvaná stará Vernerka. Paní Vernerová byla vdova po panském sládkovi. Palacký byl ubytován v pivovaru, který byl součástí areálu zámeckého dvora. Tam si jej také oblíbily dcery paní sládkové, které působily na zámku jako učitelky u kunínské hraběnky Marie Walburgy, byly to první žačky její zámecké školy. Ty si povšimly nepochybně talentu Františka a přivedly jej asi právě ony z nedaleké vesnické školy na zámek k paní hraběnce. Vernerka se ještě později, když Palacký působil v Uhrách, velice živě zajímala o jeho osudy, takže to byl asi velice milý chlapec."
K Františku Palackému, kunínskému vzdělávacímu ústavu a osvícené hraběnce se v budoucnu ještě vrátíme.
Před devadesáti lety podepsali představitelé českých a slovenských organizací Pittsburskou dohodu, v níž se, mimo další body, přihlásili k budoucímu společnému státu.
