Téměř polovina lidí si nedokáže vybavit, co se stalo v roce 1938
Až 46 % Čechů ve věku od 18 do 65 let si nedokáže správně zařadit Mnichovskou dohodu. Češi si nejlépe vybaví události z roku 1918 a 1968. Z průzkumu vychází, že s děním v srpnu 1968 jsou spojeny silné emoce. Správně si přiřadit pojem "Pražské jaro" dokáže ale jen 65 % lidí.
"Znalost osmičkových událostí je v české populaci poměrně vysoká, ale je to tak, že se dramaticky snižuje s tím, jak je ta událost stará, kromě události založení Československa v roce 1918. Zejména nejmladší generace téměř polovinu těch událostí nezná, není schopná správně pojmenovat a říct, co se v těch letech stalo. Čím je domácnost méně vzdělaná, také má většinou menší příjem, tak tam znalost těch událostí je zdaleka nejmenší."
Znalosti se zvyšují s rostoucím věkem, vzděláním a příjmem. Mladá generace si nejlépe vybaví události okolo založení Československa v roce 1918. Přesto však právě u mladé generace jsou znalosti "Osmičkových výročí" nejnižší, říká Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel Post Bellum.
"Podle sociologických šetření, které jsme provedli společně s agenturou NMS Market Research, a zároveň jsme ten náš průzkum srovnávali s průzkumem CVVM (Sociologického ústavu AV ČR z letošního jara) vychází bohužel poměrně alarmující čísla. Každý druhý člověk ve věku patnáct až dvacet čtyři let neumí odpovědět, co se stalo v roce 1948 a 1968. Rok 1938 je u těchto lidí ještě níže, takže zhruba pouze třetina lidí zatápe a je schopna nějaké odpovědi."
Nejvíce informací získávají mladí na školách
Masaryka si Češi cení nejvíce
"Při hodnocení jednotlivých událostí a přiřazování kladného a záporného znaménka se ukazuje, že tento národ si nejvíce cenní a kladně hodnotí sametovou revoluci v listopadu 1989 a nejnegativněji hodnotí právě invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Je to zajímavé v tom, že o maličko více negativněji tento národ hodnotí právě invazi před Protektorátem Čechy a Morava. Protektorát je pro Čechy o něco méně negativnější než srpen 1968. Tento národ považuje za nejpozitivnější čtyři osobnosti z historie 20. století. Na prvním místě Tomáše G. Masaryka, na druhém místě Jana Palacha, jehož čin považují za hrdinský, na třetím místě Jana Masaryka a na čtvrtém místě, což je pro mě veliká radost je Václav Havel,"říká Mikuláš Kroupa.
Paměť národa chystá výstavy na Letné a v Dejvicích
Paměť národa připravuje k 100. výročí založení Československa novou výstavu v prostorách pod bývalým pomníkem Stalina na Letné. Výstavu bude možné navštívit od října do prosince letošního roku.
Popisuje zhotovitel projektu Martin Hejl. Kromě výstavy na Letné chystá Paměť národa s Prahou 6 a Národní galerií v Praze venkovní výstavu k 50. výročí srpnové okupace. Tvořit ji budou velkoformátové fotografie Josefa Koudelky na Vítězném náměstí a panely s vyprávěním a fotografiemi Paměti národa v Dejvické ulici. Výstavu si bude možné prohlédnout od 15. srpna do 5. září.
