Kalendárium
Tentokrát se v kalendáriu objeví například dílo Františka Palackého nebo dva světci s podobným osudem: Jan Nepomucký a Jan Sarkander.
Před 160 lety vyšel první svazek prvního vydání Dějin národu českého v Čechách a v Moravě. "Otec národa" historik a politik František Palacký v nich sepsal české dějiny až do nástupu Habsburků.
A ještě jednou se zastavíme u historiografie. V roce 1553 zemřel kronikář a muž s velkou fantazií Václav Hájek z Libočan. Hájek proslul jako autor Kroniky české, poutavého spisu, který byl dlouho pokládán za věrohodný historický pramen. Až teprve časem vyšlo najevo, že Hájek si bílá místa české historie, pro které neměl prameny, prostě vymyslel. Nepodložená tvrzení a údaje odhalil v kritickém vydání Hájkovy kroniky historik Gelasius Dobner.
19. března 1775 se u rychtáře Antonína Nývlta ve Rtyni sešlo selské guberno, spolek rychtářů z okolí. Guberno se rozhodlo hned druhý den vytáhnout na zámek v Náchodě a žádat úpravu robotních povinností. Povstání poddaných se postupně rozšířilo i do dalších krajů. Život Antonína Nývlta přiblížil Jaroslav Poláček z Muzea ve Rtyni v Podkrkonoší.
"Antonín Nývlt se narodil roku 1727 jako šesté dítě Jana Jiřího Nývlta, který byl toho času na rtyňské rychtě rychtářem. Nývltové byli starý holandský rod, který přišel při kolonizaci do oblasti Rtyně. Antonín Nývlt jako 28 letý přejímá úřad, rychtáře v tomto úřadu se zúčastnil selského povstání, předsedal rtyňskému gubernu. Při potlačení povstání byl zatčen, odvezen do Prahy, kde byl odsouzen k trestu smrti. Ten mu byl ale později prominut a změněn na tři roky roboty.“
Rychtářem se už ale Antonín Nývlt znovu nestal. Ve rtyňském muzeu mají expozici, která selské povstání a připomíná.
"Tady mámě několik památek, více se vztahují právě k Nývltovi a k rychtě. Jsou tady pozůstatky z rtyňské rychty, jsou tady mince, které se tam nalezly a některé věci, které patřily přímo Antonínu Nývltovi. Jsou to např. dýmky nebo stůl, který on signoval, takže ho měl asi jako pracovní stůl ve své světnici."
17. března 1620 zemřel v Olomouci na následky mučení Jan Sarkander, holešovský katolický děkan, obviněný z toho, že polským žoldnéřům tzv. lisovčíkům otevřel brány města. Umučený kněz byl v 19. století prohlášen za blahoslaveného a v roce 1995 jej papež Jan Pavel II. svatořečil.
Do uplynulého týdne spadá ještě jedno výročí umučeného katolického hodnostáře daleko známějšího než Jan Sarkander - Jana z Pomuku. Jan se roku 1393 zapletl do mocenských bojů krále Václava IV. a arcibiskupa Jana z Jenštejna. Byl mučen a nakonec z Karlova mostu svržen do Vltavy.Jeho smrt ale byla katolíky dávána do souvislostí s údajným neprozrazeným zpovědním tajemstvím královny Žofie a Jan, už jako Jan Nepomucký, byl v 18. století prohlášen za svatého. Stal jedním z nejoblíbenějších českých světců zvláště v období baroka jeho socha zdobila především mosty, z čehož vzniklo lehce neuctivé rčení: Stojí tam jako svatý Jan na mostě.