300 let od blahořečení Jana Nepomuckého

Umučení sv. Jana Nepomuckého

Jeden z nejpopulárnějších světců má po světě několik desítek tisíc soch a zobrazení. Do redakce jste nám poslali fotografie z téměř tisícovky míst.

Jedna ze soch světce v Nepomuku | Foto: Klára Stejskalová,  Radio Prague International

Před třemi sty lety, 31. května 1721, byl papežem Inocencem XIII. blahoslaven Jan Nepomucký, generální vikář pražského arcibiskupa, který byl brutálně umučený na rozkaz krále Václava IV. Spolu s blahoslavením byla zahájena jeho kanonizace, tedy cesta ke svatořečení, ke kterému došlo o dva roky později za papeže Benedikta XIII.

Oběť mocenského boje

Jan z Jenštejna | Foto: Packare,  Wikimedia Commons,  CC0 1.0 DEED

Jan Nepomucký (původně Jan z Pomuku) se narodil kolem roku 1340 do rodiny místního rychtáře, v Praze se stal bakalářem práv.  Doktorát získal na univerzitě v Padově. Po návratu do Čech byl roku 1389 jmenován generálním vikářem. Záhy se ocitl přímo v centru mocenského boje mezi církví a králem. V jedné z mnoha rozepří mezi Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna skončil Jan z Pomuku a tři další úředníci biskupství na mučidlech. Generální vikář byl natažen na skřipec a pálen loučemi na bocích. Zuřící král se vyřádil na mučení Jana, kterému sám loučí propálil bok. Traduje se, že od Jana chtěl získat zpovědní tajemství královny Žofie.

Tělo sv. Jana Nepomuckého | Zdroj: František Xaver Palko,  Wikimedia Commons,  public domain

Při tzv. štosování, zavěšení vyslýchaného za svázané ruce na zádech a natahování, došlo u Jana k vyvrácení pažní kosti v kloubu a k nalomení akromiálního výběžku pravé lopatky, jak bylo zjištěno na jeho ostatcích a potvrzeno odborníkem prof. MUDr. E. Vlčkem v roce 1993, při výzkumu ostatků povoleném kardinálem Tomáškem. Z průzkumu ostatků je potvrzeno i další zacházení s Janem a nález v jeho lebce. Také bylo odhadnut jeho věk na 45-50 let.

Socha sv. Jana Nepomuckého v Bieblově ulici v Praze | Foto: Lenka Žižková,  Radio Prague International

Zmučené tělo bylo 20. března vhozeno do Vltavy. 17. dubna ho pak zahlédli v řece rybáři s pěti světly, podobnými hvězdám. Proto jsou hvězdy mezi atributy provázející zobrazení Jana Nepomuckého, které kromě Panny Marie nemá žádný další světec.

Šířící se kult

Věhlas a uctívání Jana Nepomuckého se rychle šířily. Už na přelomu 16. a 17. století byl počítán mezi zemské patrony. V roce 1641 byla zahájena v jeho rodném městě stavba prvního kostela. Roku 1719 byl úředně otevřen Janův hrob a v lebce byl nalezen organický zbytek, který byl považován za zázračně uchovaný jazyk. V přípravách na kanonizaci vznikla i galerie barokních plastik na Karlově mostě. Kult se rychle rozšířil do celého katolického světa a dnes najdeme kostely, kaple a sochy zasvěcené Nepomuckému na všech kontinentech.

Po stopách Jana Nepomuckého

Bazilika Panny Marie Trsatské v Rijece | Foto: Snježana Herceg

Na naši výzvu o zmapování soch zareagovala řada z vás, do redakce jsme dostali přes 920 fotografií. Vůbec nejaktivnější byl pan Pieter Bosman z Nizozemí, který nám zaslal stovky fotografií sv. Jana Nepomuckého. Obdrželi jsme snímky z Polska, Německa, Rakouska, Belgie, Itálie, Portugalska. Ozvali se nám krajané z Chorvatska, díky kterým jsme si mohli prohlédnout kamennou sochu Jana Nepomuka před bazilikou Svatyně Panny Marie Trsatské na kopci Trsat v Rijece. A dozvěděli jsme se, že tato socha kdysi stála v kapli sv. Jana Nepomuckého na stejnojmenném rijeckém náměstí. V roce 1717 postavili tuto kapli na břehu řeky Riječiny v centru Rijeky jezuité, kteří se významně zasloužili o šíření svatojánského kultu. Na fotografii Nenada Lauševa je pro změnu Kostel svatého Jana Nepomuckého v české vsi Ablian v Srbské republice. Ale dorazily k nám fotografie i z jiných světadílů, například z Filipín, Kolumbie, Mexika nebo snímek procesí k umístění relikvie Sv. Jana Nepomuckého, patrona 30tisícového brazilského městečka São João Nepomuceno Minas Gerais, do místního kostela. Všem děkujeme a na některé z fotografií se podívejte v naší fotogalerii.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Ablianu | Foto: Nenad Laušev
klíčové slovo: