Kalendárium

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Kalendárium si tentokrát všímá narození Václava IV., upálení studenta Jana Zajíce nebo výročí narození pěvkyně Emy Destinové.

V únoru roku 1361 se císař Karel IV. konečně dočkal vytouženého mužského potomka, stejně jako před časem prvnímu synovi, který ale brzy zemřel, mu dal tradiční jméno českých králů, Václav. Do dějin vešel tento nejstarší syn císaře jako Václav IV. Karlovi už bylo v té době téměř čtyřicet pět let, z jeho dětí žily jen dvě dcery a otázka dědice byla tedy velmi naléhavá. Karel měl přirozeně ze syna obrovskou radost a už od dětství mu pečlivě připravoval cestu k budoucí vládě. Možná k Václavově neprospěchu až příliš pečlivě. Už ve dvou letech nechal prince korunovat českým králem, což byl v Čechách jev naprosto nevídaný, v patnácti pro něj získal i korunu krále římského. Václav IV. je poměrně rozporuplnou postavou českých dějin, jeho vláda byla bohatá na zvraty, konflikty a navíc se nikdy nevyhnul snad někdy až nespravedlivému srovnávání se svým slavnějším a úspěšnějším otcem.


Jan Zajíc
25. února roku 1969 se na výročí tzv. Vítězného února upálil Jan Zajíc. Podle dopisu, který po sobě zanechal byl znepokojen tím, že se po otřesu ze smrti Jana Palacha život v Československu vrací do starých kolejí, a tak se rozhodl stát se Pochodní číslo 2. Navzdory svému přání nesměl mít Jan Zajíc pohřeb v Praze a je pochován v rodném Vítkově.


Před 88 lety přijalo Národní shromáždění Ústavní listinu Československé republiky, která nahradila prozatímní ústavu z roku 1918. Zrušila ji až poúnorová z roku 1948 - tzv. Ústava 9. května.


Před 130 lety se narodila operní pěvkyně Ema Destinová. V jejím sídle ve Stráži nad Nežárkou je stálá expozice věnovaná životu této operní pěvkyně. Vlasta Koubská z divadelního oddělení Národního muzea řekla, že v majetku muzea jsou také některé šperky slavné sopranistky.

"Národní muzeum vlastní několik šperků Emy Destinové. Jsou to jednak šperky, které používala na scénách při svých vystoupeních, jedná se většinou o takové plechové výlisky, které na scéně působily efektně, ale po stránce umělecko-řemeslné nemají velikou cenu. A dalšími šperky je kolekce dvou předmětů diadému a náhrdelníku, jsou to repliky renesančních šperků, které používala pravděpodobně pro koncertní vystoupení."

Jak se k nim Národní muzeum dostalo?

"Dostalo je jako dar Společnosti československého červeného kříže v roce 1946, kam byly oba šperky uloženy po její smrti."

Existují nějaké fotografie Emy Destinové s těmito šperky?

"Přesně s těmito ne. Máme bohužel pouze její písemný doklad, že jsou to opravdu její šperky, ale fotografii nemáme."

Ví se, jak je Destinová získala?

"Bohužel u téhle dvojice to vůbec nevíme. Víme, že třeba dostala jeden diadém od anglického krále, ale o tom nevíme, kde je uložen."