Kalendárium
Před 15 lety abdikoval Václav Havel na post hlavy státu, před 116 lety se Pražané mohli poprvé svézt elektrickou tramvají, před 90 lety zemřel architekt Josef Schulz - to jsou některá témata dnešního Kalendária. Připravila ho Martina Lustigová.
Před 15 lety, 17. července 1992, schválila Slovenská národní rada Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Přijetí deklarace bylo jedním z kroků na cestě k rozdělení Československa. Po přijetí dokumentu oznámil Václav Havel, že rezignuje na funkci federální hlavy státu. Dva týdny předtím přitom federální parlament Havla hlavně kvůli nesouhlasu slovenských poslanců nepotvrdil v prezidentské funkci.
Jaké byly důsledky rezignace Václava Havla? To je otázka pro historika Miroslava Vaňka: "Nic se v podstatě nestalo. Václav Havel vyhodnotil tu situaci celkem politicky velmi prozíravě. Ukázalo se, že to jeho setrvání by znamenalo oslabit i další vstup do politiky - tedy stát se českým prezidentem. Já si myslím, že toto už bylo ve hře. Odstoupením si vytvořil to pole pozorovat politickou scénu, kterou už si rozdělily jenom politické strany, které dovedly v poklidu rozdělení společné federace do konce. Výchozí pozice pro Václava Havla byla daleko přijatelnější pro jeho další kandidaturu. Tam se objevovalo několik akcentů. Jedni říkali, že Václav Havel toto vyhodnotil velmi dobře a racionálně, třeba dnešní prezident Václav Klaus. Ale byly také opačné názory, ať už se jednalo o další politiky z ODS jako byl třeba Milan Uhde, který říkal, že Václav Havel měl zůstat jako poslední na té potápějící se lodi, jako kapitán, a abdikovat s koncem federace. Já si ovšem myslím, že to by skutečně asi nebylo z jeho strany rozumné a že ty pravomoci přešly na Federální shromáždění, takže si myslím, že se nic tak podstatného nestalo, když to bereme z pohledu toho, že došlo k poklidnému rozdělení federace. Pokud bychom to samozřejmě nazírali prizmatem toho, že se rozdělil stát, který tady byl 74 let, tak je to samozřejmě velká událost, se kterou se spousta lidí nevyrovnala tenkrát a nevyrovnala se s ní dodnes. Další názory byly samozřejmě politické, především z českého spektra, kdy česká levice tento krok kritizuje, protože ho pokládá za oslabení české levice a příklon dalších politických bodů k české pravici, která po tom samostatném státu volá také, především tehdy ústy Občanské demokratické aliance."
Před 116 lety se Pražané mohli poprvé svézt elektrickou tramvají. Bylo to u příležitosti Zemské jubilejní výstavy 18. července 1891. Veřejná doprava ale nebyla v Praze úplnou novinkou, koňskou silou poháněné vozy brázdily pražské ulice už více než 15 let.
První tramvajová trať také neznamenala žádný velký přelom - měřila pouhých 800 metrů a vedla z Letné do Stromovky. V roce 1900 ji její stavitel František Křižík zrušil. Ještě do konce 19. století ale vyjela tramvaj i do Libně, Vysočan a na Vinohrady a stala se jednou z páteří pražské dopravy.
V současnosti jezdí na 560 kilometrech kolejí 1000 vozů 35 linek, ročně převezou na 350 milionů lidí.
Před pěti lety policie informovala o tom, že byla připravována vražda reportérky deníku Mladá fronta Dnes Sabiny Slonkové. Policie obvinila čtyři lidi. Jedním z podezřelých byl bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba - 30. června 2003 byl Srba odsouzen k osmi letům vězení.
