Kalendárium

U jakých zajímavých výročí se tento týden zastavíme? Připomeneme například spisovatele Karla Poláčka, malíře a spisovatele Josefa Čapka, prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, slavnostní otevření Strakovy akademie i oscarový úspěch českého filmu Kolja. Témata vybírala Martina Lustigová.

Před 115 lety se narodil spisovatel a novinář Karel Poláček. Od roku 1923 působil v Lidových novinách, kde si jeho fejetony a krátké soudničky získaly mezi čtenáři velkou oblibu. Nacistická okupace jeho novinářskou dráhu ukončila, Poláček pak krátce pracoval v Židovské náboženské obci. Koncem roku 1943 se dostal do Terezína, později byl transportován do Osvětimi, kde zahynul. Z Poláčkových románů můžeme připomenout tituly Dům na předměstí, Muži v offsidu nebo Hostinec U Kamenného stolu. Právě Hostinec U kamenného stolu vyšel až za okupace pod jménem malíře Vlastimila Rady. Až po válce byl vydán titul Bylo nás pět.

---

Před deseti lety česká kinematografie slavila - film Kolja Zdeňka a Jana Svěrákových získal Oscara. Připomeňme, že jde o příběh starého mládence, který se nechal přesvědčit k fingované svatbě s Ruskou, která ale záhy emigrovala na Západ. Novomanžel se pak musel postarat o jejího malého syna.

Čím byl film výjimečný? Kde hledat jeho silné stránky? Na to se ptáme filmového kritika Jana Jaroše: "Silné stránky tohoto filmu jsou v podstatě ve všech etapách realizace, počínaje výborně napsaným scénářem přes dokonalou realizační stránku, přes vynikající herecké výkony až k finální podobě, to znamená k výslednému tvaru, ke střihovému zpracování. Tento film je z diváckého, ale i odborného hlediska téměř ideálním dílem, které dokáže zaujmout jak nejširší publikum, tak dokáže oslovit i náročnější odborníky. A i když je mu někdy vyčítána kýčovitost, nebo, řekněme, idyličnost, tak si myslím, že vedle dalších filmů, které v té době i od té doby u nás vznikaly, Kolja stále ční nad mnohé ostatní jako příklad po všech stránkách dobře odvedeného díla."

...a malého Kolju šestiletý Andrej Chalimon

Toho si podle Jana Jaroše všimli i v zahraničí: "Když se to tak vezme, on to vlastně ani není v prvním plánu film, řekněme, festivalový nebo dělaný především pro zahraniční publikum, jako tomu bylo například u dalšího Svěrákova filmu Tmavomodrý svět. A možná právě pro ten pokus podívat se, řekněme, s úsměvem a s jistou laskavou nadsázkou na naše nedávné dějiny oslovil i diváky, i americkou akademii, protože se nesnažil být takříkajíc světový a vycházel z reálií a ze zvyklostí, které platí zde."

---

Strakova akademie

Před 110 lety byla slavnostně otevřena Strakova akademie. Kdysi tam studovali potomci zchudlých českých šlechticů, učili se šermovat, tančit nebo jezdit na koni. Po první světové válce byla budova předána vysokoškolským studentům jako Akademický dům. Už za první republiky v budově sídlily různé státní úřady, za okupace se Strakova akademie stala sídlem protektorátní vlády. Od roku 1945 má ve Strakově akademii zázemí premiér a místo se tak stalo symbolem vládní moci.

Novobarokní budova byla postavena podle návrhu architekta Václava Roštlapila. A proč nese název Strakova akademie? Na počátku 18. století ustanovil ve své poslední vůli Jan Petr Straka, že jmění jeho rodu po jeho vymření má sloužit k vzdělávání mladých mužů z řad zchudlé šlechty. Poslední potomek rodu zemřel v roce 1769, ale pak trvalo ještě více než sto let, než se poslední vůle Jana Petra Straky naplnila.

---

Před 120 lety se narodil malíř a spisovatel Josef Čapek. V roce 1910 absolvoval pražskou Uměleckoprůmyslovou školu. Josef Čapek byl členem Skupiny výtvarných umělců, nakrátko vstoupil i do Spolku výtvarných umělců Mánes, po válce pak stál u zrodu skupiny Tvrdošíjných. Od konce 20. let spolupracoval s Uměleckou besedou. Svým dílem se angažoval proti fašismu. 1. září 1939 byl zatčen, vězněn v Dachau, Buchenwaldu, Sachsenhausenu a nakonec v Bergen-Belsenu, kde v roce 1945 zemřel. Čapkovu tvorbu ovlivnil kubismus. Po první světové válce se začal věnovat také ilustraci - asi každé dítě zná jeho Povídání o pejskovi a kočičce, které doprovodil originálními ilustracemi.

---

Před 65 lety zemřel výtvarník, fotograf a historik umění Jindřich Štyrský. Vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění, od roku 1923 byl členem spolku Devětsil. V letech 1925 až 1928 žil v Paříži, kde se spolu s malířkou Toyen stal spolutvůrcem nového uměleckého směru "artificialismu". Štyrský se stal jednou z nejvýznamnějších osobností české surrealistické malby. Byl jedním z prvních umělců používajících barevnou koláž. Štyrský zemřel ve 42 letech.

---

Před 330 lety zemřel grafik Václav Hollar. Pražský rodák opustil své rodiště už ve 20. letech 17. století a pracoval v nejrůznějších dílnách v západní Evropě. Ve druhé polovině 17. století se natrvalo usadil v Anglii. Byl autorem grafických listů, portrétů, kreseb i knižních ilustrací nebo městských vedut.

---

Arnošt z Pardubic

25. března 1297 se narodil první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Po smrti Jana IV. z Dražic byl v roce 1343 jmenován pražským biskupem, ale hned následujícího roku, 13. dubna 1344, se stal pražským arcibiskupem. Arnošta z Pardubic historie zná také jako rádce a přítele Karla IV. Do církevních dějin zasáhl nejen svým prvenstvím na arcibiskupském stolci, ale také tím, že vydal Statuta Arnošta z Pardubic, která přinášela jednotný právní výklad pro řízení duchovní správy. Arnošt z Pardubic zemřel v roce 1364.