Kanadský dirigent uvádí i málo známá díla českých skladatelů

r_2100x1400_radio_praha.png

Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů - to jsou oblíbení skladatelé kanadského dirigenta Kerryho Strattona. Za propagaci a šíření české hudby ve světě získal letošní prestižní cenu ministra zahraničí Gratias agit. Strattonův portrét přináší Milena Štráfeldová:

Kerry Stratton přebírá cenu Gratias agit od Karla Schwarzenberga, foto: M.Stejskalová
Kerry Stratton, letošní pětapadesátník, vystudoval dirigování na univerzitě v Montrealu, má však za sebou i studia na Vídeňské konzervatoři nebo v italské Sieně. V současné době je šéfem Torontské filharmonie a od počátku 90. let i uměleckým ředitelem Festivalu umění v Huntsville v Ontariu, kam zve i české umělce. Středo- a východoevropské hudbě se věnuje dlouhodobě. Z české hudby ho nejvíce ovlivnil Antonín Dvořák.

"Česká hudba pro mne vždycky hodně znamenala. Největší význam pro mne měly Dvořákovy symfonie. Ale nebyla to Novosvětská. Nejkrásnější jsou podle mne šestá a osmá."

"Ale jde o všechna jeho díla. Dvořák je plný melodií. A to si také na něm posluchači tolik cení. Té velké melodické linie. Dvořák se nikdy nemýlí."

Dalšími oblíbenými českými skladateli jsou pro Kerryho Strattona Leoš Janáček, Bohuslav Martinů se svými vokálními díly nebo Bedřich Smetana. Dirigent obdivuje hlavně jeho cyklus symfonických básní Má vlast:

"To je jeden z největších koncertních programů. Vůbec nezáleží na tom, jak často se uvádí. Je to pořád mistrovské dílo."

Kerry Stratton často vystupuje s českými orchestry. Spolupracoval například s Pražskou komorní filharmonií během jejího hostování v Kanadě, se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nahrál symfonie Antonína Dvořáka, řídil i Českou filharmonii.

"Pokud se mne ptáte na české hudebníky, musím říct, že jsou naprosto spontánně muzikální. Je opravdu radost s nimi pracovat. Česko je výjimečnou zemí, pokud jde o hudbu. Není žádná druhá taková."

Českou hudbu se Kerry Stratton snaží propagovat i v Kanadě. Uvádí ji jak se svým domovským symfonickým orchestrem v Torontu, tak s dalšími orchestry. Snaží se přitom nastudovat i méně známá díla českých autorů:

"Dělám, co mohu, aby se česká hudba v Kanadě hrála častěji. Snažím se o to, aby byla více na repertoáru. Ne jen dvě nebo tři skladby, které se hrají stále dokola, ale i další. Letos jsem například uvedl Smetanovu symfonickou báseň Richard III. To nikdo mimo Česko neslyšel. Ani tady se neuvádí často. Nastudoval jsem také Dvořákův Zlatý kolovrat. To jste nikdy neslyšeli a přitom je to tak krásné. To nejsou žádní neznámí autoři, je ale důležité hledat i další jejich díla, která lze hrát."

Za propagaci české hudby byla Kerrymu Strattonovi udělena letos v červnu Cena Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě. Spolu s ním ji v hudebním oboru získal český exilový klavírista Jiří Hlinka, který žije v Norsku. Jeho portrét přineseme v některé z příštích rubrik.