Kandidáti na prezidenta: Vladimír Franz
Impulzem ke kandidatuře Vladimíra Franze byla internetová recese. Dnes je Vladimír Franz jedním z kandidátů, který dokázal sesbírat potřebný počet podpisů nutných k přímé volbě prezidenta. V současné době vede Kabinet scénické hudby na Divadelní fakultě Akademie múzických umění.
"Zpočátku jsem tomu nevěnoval pozornost, protože mé léto vypadá tak, že patřím sám sobě a mohu dělat na velkých věcech v oblasti hudby nebo výtvarného umění. A do toho se náhle na konci července objevila tato iniciativa. Pod ní začaly velmi rychle přibývat podpisy a bylo jich už několik tisíc. I když mám smysl pro humor, musel jsem se k tomu nějakým způsobem vážně postavit. Když se ti lidé zeptali, zda-li bych byl ochoten, musel jsem říct buď 'ano' nebo 'ne'. Já jsem řekl 'ano' s tím, že jsem si uvědomoval, co to celé asi obnáší a samozřejmě si to člověk uvědomuje stále víc a víc."
Vladimír Franz vystudoval práva na Karlově Univerzitě. Kromě toho soukromě studoval malbu, hudební skladbu a dějiny umění. Po absolvování právnické fakulty dal překvapivě přednost dělnickým profesím, protože jej podle jeho slov neoslovovala praxe totalitního práva. Později využil svého uměleckého zaměření. Vladimír Franz nebyl nikdy členem žádné politické strany. O politiku se však podle jeho slov zajímal.
"Vždycky mě tyhle věci zajímaly, i když jsem se nezapojil mezi chartisty, které jsem měl možnost i poznat. Můj názor byl na tyto věci poměrně velmi jasný. Například v roce 1981 jsem udělal melodram na tenkrát zakázanou sbírku Morový sloup, zejména Křik strašidel Jaroslava Seiferta."
Dnes je Vladimír Franz autorem hudby k více než 140 divadelním představením, šestinásobným držitelem ceny Alfreda Radoka, věnuje se i komponování vážné hudby. Přednáší na Filmové a televizní fakultě AMU. Jeho obrazy se objevily na zhruba sedmi desítkách výstav.V některých médiích se objevily spekulace, že v minulosti inklinoval ke skinheadskému hnutí. Franz nepopírá, že v 90. letech chodil na koncerty a zkoušky kontroverzní skupiny Orlík, sympatie ke krajní pravici ale důrazně odmítá. Za demokratickou nepovažuje ani dnešní KSČM a jako prezident by s komunisty nespolupracoval. Sám sebe označuje za eurorealistu a říká:
„Říkám Evropě ano, ale nehrbme se, hledejme spojence."
Kandidatura Vladimíra Franze je pro mnohé překvapením. Jak on sám vnímá postavení prezidenta?
"Já dobře vím, že postavení prezidenta je především služba, je to svým způsobem poslání a je to také oběť. Tohle člověk ví, a ví, čeho by se asi musel vzdát. Je to ale rozhodnutí k určité cestě. Myslím si, že prezident by měl působit lidským rozměrem, apelovat na dobré lidské vlastnosti, vědět, co se ve společnosti děje, neocitat se v nějakém skleněném zámku."
Vladimír Franz je rozvedený, z prvního manželství má dceru. A jak se na jeho kandidaturu dívá například komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo? Podle něj může volbou zamíchat.
"Může některé hlasy sbírat, stahovat. A ty potom mohou někomu chybět. A to si myslím, že by mohla být jeho role v těchto volbách, kdy může o vstupu do druhého kola rozhodovat úplně každý hlas. Tak tam může sehrát důležitou roli odebírače."