Kandidáti na prezidentský úřad se střetli v Senátu ČR

Václav Klaus a Jan Švejnar, foto: ČTK

Kuponová privatizace, poplatky u lékaře, ale i otázky sociálního smíru nebo úlohy neziskových organizací v občanské společnosti - to byla témata úterní debaty Václava Klause a Jana Švejnara v Senátu ČR. Kandidáti blížících se prezidentských voleb se vyjádřili i k ekologickým hrozbám nebo k Evropské unii. Podrobnosti má Milena Štráfeldová

Václav Klaus,  foto: ČTK
Sterilní, ale také jiskřivé, plné ironie a vzájemných výčitek. 60 ku 40 pro Václava Klause nebo zvítězil Jan Švejnar... Tak rozporuplně hodnotí politologové a média úterní setkání obou kandidátů na post hlavy státu.Václav Klaus a Jan Švejnar přijali pozvání senátorů sociální demokracie a 75 minut odpovídali na jejich dotazy. Šlo o jedinou debatu obou politiků před volbami a v přímém televizním přenosu je sledovaly odhadem až čtyři miliony diváků. Internetové stránky České televize se v prvních patnácti minutách vysílání kvůli množství zájemců zhroutily. A o čem tedy oba kandidáti hovořili? První dotaz se týkal kuponové privatizace a chyb, ke kterým při ní došlo. Naše transformace byla ale podle prezidenta Václava Klause velmi úspěšná:

"O tom, že ztráty z privatizace byly nějaké, nenulové, o tom není pochyb. Jsou všude. A zvolená metoda privatizace a vůbec celé transformace způsobila, že ty ztráty byly menší, než v jakékoli další postkomunistické zemi."

S tím nesouhlasí ekonom Jan Švejnar. Podle něj chyběl kuponové privatizaci silný právní rámec a díky tomu došlo naopak k největším ekonomickým ztrátám v celém středoevropském regionu.

"My jsme byli jediná země v tomto regionu, která šla v 2. polovině 90. let do recese, právě v období, kdy Václav Klaus byl u vesla. A toto je analyzováno podrobně v mnoha studiích."

Jan Švejnar,  foto: ČTK
Oba kandidáti se vyjádřili i k chystané reformě zdravotnictví, která počítá s další privatizací nemocnic a zdravotních pojišťoven. Shodli se, že reforma je nezbytná, zavedení poplatků u lékaře pro děti a kojence je ale sociálně velmi citlivá záležitost. Stejně tak se shodli v nutnosti sociálního smíru. V rovné dani vidí pouze jeden z možných nástrojů daňové politiky, který má své výhody i nevýhody. Odlišný je ale jejich názor na roli neziskových organizací. Jan Švejnar k tomu řekl:

"Občanská společnost je důležitou součástí moderního demokratického systému. Je to vlastně doplnění moderní společnosti, která je založena na formální demokracii a na tržním hospodářství."

Václav Klaus a Jan Švejnar,  foto: ČTK
"My prostě máme parlamentní demokracii a v tomto smyslu označit ji za formální systém, to bych v žádném případě nedělal. Já bojuji s tím, abychom parlamentní demokracii snižovali z toho prvotního, dominantního principu a abychom stavěli to či ono sdružení na úroveň politických stran,"

oponoval Václav Klaus. Rozdílný je i pohled obou kandidátů na ekologické otázky. Prezident trvá na tom, že je třeba odlišit vlastní ochranu životního prostředí od nových ideologií, která chtějí omezit svobodu lidí:

"Ochranu klimatu považuji za fiktivní hru, nedůstojnou toho, abychom ji hráli."

Podle Jana Švejnara je Václav Klaus s tímto postojem mezi politiky naprosto osamocen:

"Celá vědecká komunita nyní používá právě těch poznatků, že s velkou pravděpodobností dochází ke globálnímu oteplování, a začíná se zabývat velice silně tím, jak je spojeno s činností člověka."

V závěru debaty se vyslovili ke vztahům České republiky k Severoatlantické alianci a Evropské unii, přijetí eura i k roli justice v systému demokracie. Václav Klaus odmítl, že by ve svém druhém volebním období byl "neřízenou střelou". Oba kandidáti se dohodli, že debatu nebudou následně nijak komentovat, prezident Klaus ji označil a přátelskou a správnou.