Kaplického "chobotnice" opět v rukou politiků?

Kontroverzní návrh nové Národní knihovny, se kterým loni v lednu zemřelý architekt Jan Kaplický vyhrál mezinárodní soutěž na tuto budovu, se zřejmě opět stane předmětem politické hry. V blížících se podzimních komunálních volbách bude beze sporu jedním z témat, které mohou zřetelně ovlivnit rozhodování potenciálních voličů.

Návrh Jana Kaplického zvítězil v březnu 2007 v architektonické soutěži, ale přesto realizován nebyl. Proti knihovně, kterou někteří nazývají chobotnicí, jiní blobem, ale dostalo se ji i několika velmi hanlivých označení, se totiž postavil prezident Václav Klaus a pražští politici včetně primátora Pavla Béma z ODS. Nyní nabírají na síle hlasy, že by Kaplického knihovna mohla dostat šanci díky "politickému průvanu po volbách". Vedení hlavního města, v kterém sedí členové ODS, by se totiž po podzimních volbách mohlo změnit. Už v květnových sněmovních volbách občanské demokraty v Praze porazila TOP 09, která naopak stavbu podporuje. Stavbě jsou nakloněny všechny politické strany kromě ODS, blob se líbí také novému ministrovi kultury Jiřímu Besserovi. Vdova po architektovi Eliška Kaplický navíc ke spolupráci na projektu získala významnou britskou architektku iráckého původu Zahu Hadidovou.

Projekt má podporu u pražské TOP 09, Věci veřejných a ČSSD. Bývalá náměstkyně primátora a nyní kandidátka na primátorku za Věci veřejné Markéta Reedová si velmi přeje, aby v Praze Národní knihovna od Jana Kaplického stála. Je přesvědčena, že by to zvýšilo atraktivitu hlavního města a jeho konkurenceschopnost. Pokud by tato budova nemohla z nějakých důvodů stát na původně plánovaném místě, tedy na Letné, má Markéta Reedová náhradní řešení. Navrhuje, aby blob nahradil chátrající Kongresové centrum na Vyšehradě:

"Já vycházím z jasné úvahy. Kaplického Národní knihovna by měla být oko nad Prahou. Letná je ideální místo, avšak má hodně odpůrců, a je otázka, zda ty odpůrce přemůžeme. Na druhé straně je teda potřeba hledat nějaké jiné místo, které by splňovalo ty nároky, tedy oko nad Prahou, a to si myslím, že je právě místo, kde je dnešní Kongresové centrum Praha, které negeneruje nic jiného než ztrátu, není už dnes plně využíváno, v podstatě chátrá. Myslím si, že to je jedna ze staveb, která by mohla ustoupit te nové, pěknější architektuře."

Markéta Reedová má také jasno v otázce nákladů na zbourání stávajícího, prodělečného Kongresového centra, i toho, zda takové centrum nebude Praze chybět:

"Palác republiky v Berlíně, který byl odstraněn, tam ty náklady byly zhruba 12 milionů euro, tedy někde přes 300 milionů korun. Já si dovedu představit, že to by pražský rozpočet určitě unesl. Pokud unese Opencard za 800 milionů a cyklostezky, několik kilometrů za 140 milionů, tak věřím, že když takovéto projekty odstraníme, tak potom najdeme peníze i na toto. Když vidíme, jaký druh kongresů se dnes pořádá v České republice, tak už tu jsou dneska privátní subjekty, různé hotely, které jsou schopny toto zajistit. Koneckonců i největší akce českého předsednictví Evropské unii, summit výborů regionů, se nekonal v Kongresovém centru, ale na pražském Žofíně."

Velmi pragmatický postoj, oproštěný od emocí, zaujal ke stavbě Národní knihovny v hlavním městě nový předseda pražské organizace ODS Boris Šťastný:

"Občanská demokratická strana nejen že nebyla nikdy proti stavbě Národní knihovny v Praze, ale dokonce o této věci jsme ani nejednali. Pro nás je důležité, aby Pražané, a nejen Pražané, ale celá Česká republika měli svoji Národní knihovnu. Bude nám velkou ctí, když Národní knihovna bude v Praze, a je velmi důležité, na jakém bude místě. My jsme přesvědčeni, že musí být na místě dostupném hromadnou dopravou i automobilem. Toto není otázka politická, ale je to otázka na jedné straně urbanisticko-architektonická, a na druhé straně ekonomická. Investorem není Praha a určitě o tom nemůže rozhodovat pražská ODS. Investorem je stát, ministerstvo kultury prostřednictvím Městské knihovny. My se můžeme vyjadřovat k tomu, kde by asi měla stát, či nikoliv, a také by si občané měli uvědomit, kolik taková stavba bude stát. Můj osobní názor je ten, že je potřeba velmi pozorně v dnešní době ekonomické krize porovnat náklady na postavení takové knihovny a na její údržbu a režii, to znamená na její budoucí správu, a porovnat návrh pana Kaplického, který se někomu může líbit, někomu nemusí líbit, s konvenčním návrhem tak, jak by se mohla postavit taková knihovna podle běžných standardů u nás nebo v celé Evropě. Mně se designově tato věc líbí, pokud bude stát stejně jako by stála klasická knihovna, jako by ji postavili v Německu, v Americe, ve Francii."

A co na to všechno architekt? Dá se vůbec postavit Národní knihovna podle návrhu Jana Kaplického na jiném než původním místě? Svůj názor pro Český rozhlas vyjádřil historik architektury Zdeněk Lukeš:

"Myslím si, že se nedá, protože celá ta soutěž byla vypsána na Letnou. Já si také myslím, že Letná je absolutně nejlepším místem, kde ta knihovna by měla stát, mezi těmi dvěma velkými kampusy a hned u velkého parku, tam, kde je stanice metra, tramvaje, autobusů, kde jsou velké podzemní garáže, které se teď budují. Myslím si, že to místo by určitě mělo být zachováno. Otázka je ovšem, jestli tam může stát Kaplického knihovna, když autor té knihovny je mrtvý. To je myslím samozřejmě zásadní problém. Není možné jen tak tu jeho stavbu v době, kdy on už do toho nemůže mluvit, přesouvat nějak po Praze. Nehledě k tomu, že on udělal soutěžní návrh, ale to není ještě definitivní projekt."

Názory se tedy různí, nicméně jako předvolební téma Kaplického "chobotnice" zřejmě na podzim poslouží.