Z chobotnice se stává gordický uzel

Foto: ČTK

Projekt Národní knihovny zůstává jedním z nejdiskutovanějších témat v zemi. Jediné, co se za posledních deset dní změnilo, byl tón hlavních aktérů sporu a některé jejich argumenty. Kde - a zda vůbec - bude nakonec knihovna stát, však stále není jasné.

Pavel Bém (vlevo) a Vlastimil Ježek v pořadu TV Nova nazvaném 'Boj o chobotnici' z 18.října, foto: ČTK
V pondělí mělo být ve věci knihovny jasněji. Trpělivost optimistů ovšem prochází další zkouškou: setkání pražského primátora Pavla Béma s ředitelem Národní knihovny Vlastimilem Ježkem bylo odloženo až na čtvrtek. To se už ale podle všeho odehraje v dramatičtějších kulisách. Zastánci návrhu Jana Kaplického by se v ten den měli sejít před pražským magistrátem a předat primátorovi petiční archy. Za plánovanou demonstrací stojí činohra Národního divadla, jejíž vedení se chtělo připojit k petici architektů na podporu vítězného návrhu Národní knihovny. Ti si hlídají svou iniciativu jako přísně odbornou záležitost a divadelníci podpoří architekty jako názorově shodná, ale samostatná občanská iniciativa.

Pobízel ho k tomu například bývalý ministr kultury, sociálnědemokratický poslanec Vítězslav Jandák: "Jedna věc je, že tady je skutečný Kocourkov a druhá věc je, že třeba jde o to, aby vyhrál nějaký jiný návrh. Protože myslím si, že pan architekt jednak podá asi žalobu a nepovolí, aby se stavěl v Praze tento projekt nějakým způsobem zhyzděný úředníky a zastupiteli."

A proč slova o Kocourkově? Jak už z našeho vysílání víte, komise vybrala Kaplického projekt jako vítěze architektonické soutěže jednomyslně, hlasoval pro něj i zástupce hlavního města. S odstupem několika měsíců ale pražský primátor Pavel Bém přišel s úvahou, že projekt je sice zajímavý, ale měl by stát na jiném místě, protože se na Letnou nehodí a narušuje panorama blízkých Hradčan. V uplynulých dvou týdnech se ale argumentace pražského magistrátu posunula jinam: projekt prý zasahuje i na jiné pozemky, než které zastupitelé schválili pro prodej Národní knihovně. Její ředitel Vlastimil Ježek ale považuje otázku konkrétních parcel za zástupný problém: "Už v lednu letošního roku schválila rada hlavního města změnu územního plánu, která se jmenovala 'Změna územního plánu - Národní knihovna'. A to navazovalo na ten proces, který běžel už celý minulý půlrok. Tvářit se dneska, že se stalo něco, o čem Praha nevěděla, to já považuji opravdu za skoro nedůstojné. Základní problém dneska je, že pražským zastupitelům se stavba navržená Janem Kaplickým nelíbí a od toho se prostě pojďme odrazit. Pojďme hledat řešení."

I když předmětné parcely patří městu a veřejnost dokonce žila v domnění, že už byly Národní knihovně prodány, k jejich převodu ve skutečnosti dosud nedošlo a pražští zastupitelé, kteří stojí za svým primátorem, s tím zřejmě už jen tak lehce souhlasit nebudou. Pavel Bém sice už není ve věci tak ostrý jako před týdnem, kdy pravomoci magistrátu hájil slovy: "Diskutujme, veďme odborné a možná koneckonců i laické diskuse, proč ne. Ale respektujme jeden toho druhého. Pokud možno respektujme, že tady existují jakási základní demokratická práva a že se prostě nepohybujeme na území nějaké rozvojové zěmě, kde si prostě světoznámý architekt může diktovat svá pravidla hry."

Po osobním setkání s architektem a následující společné televizní debatě primátor už nabídl Kaplickému smíření a navrhl vytvořit komisi "složenou z ministra kultury, složenou samozřejmě z pana architekta Kaplického, určitě pražského primátora, určitě renomovaných architektů, a začít urychleně hledat nějaké řešení, protože ty mediální přestřelky ničemu nepomáhají a co je nejhorší, vůbec totiž nepomáhají záměru postavit v Praze Národní knihovnu."

Pavel Bém (vlevo) a Jan Kaplický, foto: ČTK
Přes deklarovanou vůli Jana Kaplického bavit se o například o výšce nebo barvě příští budovy knihovny ale stále není v dohledu odpověď na nejzákladnější otázku: kde by měla stát. Přesun už totiž není jen otázkou dobré vůle architekta a shody jakési komise, ale podle některých názorů by mohl zpochybnit celou soutěž, vypsanou pro konkrétní místo, vybrané českou metropolí. Co by bylo dál, neví ani architektka Eva Jiřičná, předsedkyně soutěžní komise, která vybrala návrh Jana Kaplického: "Tento pozemek byl tak dlouho v jednání jako parcela pro budoucí knihovnu, tak taky byl definován. A teď se začne říkat - 'teď uděláme novou soutěž'? Co ta nová soutěž přinese? Zrovna takovou další hysterii, byť to vyhraje někdo jiný. Anebo že to bude tak obyčejná budova, že si jí nikdo nikdy nevšimne - a to by mi bylo nejvíc líto."

Zrušení výsledků soutěže se už bez toho domáhá část jejích účastníků, což už před časem podpořil i předseda České komory architektů Dalibor Borák: " Architekti, kteří podali stížnost budou tuto věc řešit pomocí českého právního systému s tím, že budou zpochybňovat, jestli je zadaná veřejná zakázka legálně. Tomu si myslím, že se nevyhneme, pakliže bude ta zakázka zadána panu architektu Kaplickému podle tohoto návrhu na základě této soutěže."

Jak ale na druhou stranu upozorňuje zastánce Kaplického návrhu, historik architektury Zdeněk Lukeš, zpochybňování soutěže se může jako bumerang vrátit primátorovi Pavlu Bémovi, který prosazuje uspořádání olympiády v Praze. Každá případná olympijská stavba musí vzejít ze soutěže podle pravidel Mezinárodní unie architektů. Taková se za desítky let v Česku uskutečnila jen jedna: na Národní knihovnu, kterou teď Praha nechce.