Kapr, losos a vánoční stromek. Jak se mění české Vánoce – a co zůstává stejné
Vánoce se v českých domácnostech nenápadně proměňují. Na štědrovečerní tabuli se stále častěji objevují moderní chutě, tradiční kapr už není samozřejmostí a umělé vánoční stromky zažívají rekordní oblibu. Přesto aktuální průzkum potvrzuje, že podstata českých Vánoc se nemění. Štědrý den zůstává svátkem rodiny, domova a společně stráveného času.
Ať už se mění menu nebo výzdoba, jedno je jisté: Vánoce chtějí Češi trávit doma. Podle průzkumu agentury Ipsos pro společnost Home Credit plánuje drtivá většina strávit Štědrý den v Česku, pobyt v zahraničí v tomto termínu zvažují pouze čtyři procenta respondentů. Více než tři čtvrtiny lidí prožijí nejdůležitější večer roku jen s nejbližšími členy domácnosti, dalších 26 procent se sejde i se širší rodinou.
Nejsilněji se tento trend projevuje u mladých lidí ve věku 18 až 26 let a u obyvatel Moravskoslezského kraje – v obou případech tráví Štědrý den s rodinou přibližně 82 procent dotázaných. V době neustálého online spojení se tak právě Vánoce stávají chvílí skutečné blízkosti. Rodina zůstává tím nejpevnějším pilířem českých svátků.
Štědrovečerní večeře se i nadále odehrává především v domácím prostředí. Skoro dvě třetiny Čechů usedne ke stolu doma, nejčastěji ve tří-až čtyřčlenných domácnostech. Pouze 9 procent lidí zamíří k příbuzným, častěji se jedná o Pražany a obyvatele velkých měst.
Známé prostředí, klid a možnost slavit bez spěchu jsou pro většinu Čechů nenahraditelné. Samotné menu se však proměňuje.
„Hlavním chodem štědrovečerní večeře zůstává v 36 procentech domácností tradiční kapr, ale jeho popularita se liší napříč regiony a generacemi. Nejčastěji si kapra dopřávají lidé z Jihočeského a Moravskoslezského kraje a starší generace. Mladí lidé ve věku 18 až 26 let, Pražané a řada obyvatel velkých měst dávají přednost alternativám, jako je řízek nebo losos – kapr je mezi nimi oblíbený pouze u 31 procent,“ vysvětluje hlavní analytik společnosti Jaroslav Ondrušek.
„Zajímavé je, že 37 procent domácností kapra určitě neplánuje a 22 procent Čechů volí kompromis – část rodiny si dá kapra, část si zvolí jiný pokrm. Vánoční menu se stává stále rozmanitější a odráží moderní trendy ve stravování. Starší generace drží tradici, mladší hledají nové chutě,“ dodává.
Stromek i tradiční zvyky
Jedním z nejsilnějších symbolů svátků zůstává vánoční stromek. Pouze 4 procenta Čechů ho doma mít neplánují – nejčastěji jde o Pražany a jednočlenné domácnosti.
Více než polovina Čechů dává přednost živému stromku. Častěji si jej pořizují domácnosti s vyššími příjmy, obyvatelé Jihomoravského kraje a Prahy a věková skupina 27 až 44 let. Vůně jehličí a pocit autenticity jsou pro mnoho rodin neoddělitelnou součástí vánoční atmosféry.
Současně však roste obliba stromků umělých. Letos o nich uvažuje už 42 procent Čechů, zatímco loni to bylo 38 procent. Nejčastěji je volí jedno- a dvoučlenné domácnosti, starší lidé a obyvatelé Moravskoslezského kraje. Důvody jsou pragmatické – finanční úsporu oceňují zejména lidé z menších obcí, ekologický aspekt zmiňuje starší generace a časovou nenáročnost vyzdvihují především muži a obyvatelé Moravy.
Navzdory změnám mají tradiční vánoční zvyky v českých domácnostech pevné místo. Zdobení stromku, sledování pohádek a vánoční výzdoba patří k nejoblíbenějším aktivitám. Více než polovina Čechů zapaluje svíce na adventním věnci, zvoní na zvonek při příchodu Ježíška a zpívá nebo poslouchá koledy.
Tyto tradice nejčastěji udržují ženy, zatímco zvonění na Ježíška je typické pro čtyřčlenné rodiny a lidi ve středním věku. Koledy si nejvíce užívají vysokoškoláci a mladší generace. Právě tyto drobné rituály dávají Vánocům pocit kontinuity a klidu.
Související
-
České Vánoce
Radio Praha International připravilo vánoční stránky, díky kterým se můžete seznámit s tradičním pojetím vánočních svátků či si vyzkoušet některé z klasických receptů.
