Kdyby nebylo divočáka, zůstal by poklad pod zemí možná další století

Foto: Monika Zettlová, archiv Českého rozhlasu

Spokojeně jdete na procházku do lesa, a najednou vidíte v hromadě kamení stříbrné mince. Přesně tohle se stalo panu Hudcovi. U lesní cesty na Rokycansku objevil keramický džbán se stříbrnými mincemi z 15. století. A to díky divokým prasatům, která tam ryla. Poklad odevzdal do muzea, a teď se může těšit na odměnu.

Foto: Monika Zettlová, archiv Českého rozhlasu
Je to největší mincovní nález na západě Čech za posledních zhruba 30 let, řekl ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda:

"Celkem tu bylo schováno 521 mincí, z toho 519 pražských grošů. Z největší části jsou to mince Václava IV. Poklad je v současné době v konzervátorské laboratoři. Zatím je vyčištěno asi deset kousků, na ostatních se pracuje. Jedná se o pražské groše. Byly v poněkud horší kvalitě. Když vezmeme ryzost stříbra, tak to bylo 610 z 1000. To znamená, že ryzost byla v podstatě poloviční. Jedna mince váží mezi 2,7 až 2,9 gramů. Jsou to tedy mince poměrně velké, tedy i v tom terénu vysledovatelné."

František Frýda, foto: ČT
Co se za takový džbánek grošů dalo v 15. století koupit?

"Dá se říct, že je to poměrně velký poklad, přes osm kop grošů. Na počátku 15. století se za to dala koupit docela solidní venkovská usedlost, nebo dokonce nějaký menší domek ve městě. Dalo se za to koupit i solidní stádo dobytka. Kvalifikovaný tesař na nějaké církevní stavbě pobíral 16 až 20 grošů týdně."

V té době probíhaly husitské války. Ukryli peníze z obav před vojskem?

"Někdy v průběhu husitských válek vojska projížděla krajinou a sháněla potraviny. Spousta vesnic byla vypálena nebo vyrabována. Takže zřejmě pod vlivem těchto událostí někdo velmi narychlo ukryl tento poklad pod hromadu kamení v lese. Víme, že les na místě toho nálezu byl už ve středověku."

Petr Hudec s pokladem, který nalezl. Foto: Monika Zettlová, archiv Českého rozhlasu
Našly se v poslední době i jiné poklady?

"Před dvěma lety to byl poklad u Konstantinových Lázní, asi 470 grošů. Jsou to skutečně velké poklady, které představovaly celoživotní majetek nebo úspory jednotlivých sedláků nebo drobné šlechty."

Nálezci asi bude patřit odměna.

"Ze zákona se jedná o 10 procent z historické ceny. Jakmile bude celý poklad zrestaurován a konzervován, aby byly mince, které jsou pokryté korozí, dobře čitelné, tak bude proveden znalecký odhad ceny, ale bude to určitě v desetitisících."

Foto: Monika Zettlová, archiv Českého rozhlasu
Mince se teď čistí. Jakými nástroji to děláte?

"To je chemický proces, kdy se odstraňuje koroze. Ta na těch stříbrných mincích vznikla uložením v zemi. Protože je tady 60 procent stříbra a zbytek je měď nebo příměsi, takže ty samozřejmě korodují. I samo stříbro podléhá korozi. Mince z těch pokladů jsou často hodně poškozeny, někdy i slepeny k sobě. V tomto případě, tím že to bylo v kamení, tak voda celkem dobře protékala, takže nejsou v tak špatném stavu, jako bývají většinou. Ale stejně ten proces prostě trvá několik týdnů, než se mince vyčistí," uvedl ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.

Historici mají radost také z keramického džbánu, který jim může pomoci určit dobu uložení. S ražbou pražských grošů začal Václav II. v roce 1300, v Kutné Hoře se razily skoro 250 let.