Klatovy: procházka mezi mumiemi

Krypta s mumiemi, foto: Vít Pohanka

Město Klatovy založil ve 13. století král Přemysl Otakar II. Nacházelo se na důležité obchodní stezce z Prahy do Bavorska, ale postupně stalo také důležitým střediskem vzdělanosti. Jezuité přišli do Klatov v 17. století na pozvání místní šlechty. Zůstaly po nich významné barokní památky a také desítky mumifikovaných těl pohřbených v 17. a 18. století.

Hlavní klatovské náměstí s radnicí, Černou věží a kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, foto: Vít Pohanka

Čtvercovému klatovskému náměstí dominují dvě budovy. Tou první je strážní věž z 16. století vysoká přes osmdesát metrů. Podle barvy kamenů, ze kterých je postavená, se jí říká „Černá“. Druhou dominantou je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignácia. Ale zřejmě vůbec nejvýznamnější památka, která přitahuje do města nejvíc návštěvníku z Česka i zahraničí, se nachází pod kostelem. Václav Chroust je místostarosta zároveň a předseda spolku Klatovské katakomby:

Václav Chroust, foto: Vít Pohanka

„Jsme v kryptách pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce. V 17. a 18 století tady byly pohřbeny asi dvě stovky lidí. Jejich ostatky přirozeným způsobem zmumifikovaly. Nikdo na nich neprováděl žádné zásahy ve smyslu například egyptské mumifikace. Ta těla v podstatě vyschla.“

Foto: Vít Pohanka

Lidé míří do těchto míst motivovaní přirozenou zvídavostí. Zajímá je, jak vypadají vysušená těla nebožtíků po bezmála třech stoletích. Ale pohled na prosklené rakve a expozice, která je doprovází, nabízí víc:

„Ta těla jsou „memanto mori“, připomínkou smrti. Všichni víme, že jednoho dne zemřeme, odejdeme fyzicky z tohoto světa. Když můžeme pohlédnout do tváří těch lidí, kteří tu leží, pohlížíme zároveň na svět, který vytvořili okolo sebe ať už v samotných Klatovech nebo v okolí. Jsou tady jezuité, měšťané i příslušníci významných šlechtických rodů. Najdete tady ostatky osobností, jako byl například bývalý rektor Jičínské koleje s krásným jménem Malina, který byl osobním přítelem jiného význačného člena řádu Balbína.“

Bohuslav Balbín

A právě jezuita Balbín (celým jménem Bohuslav Balbín z Vorličné) patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého baroka. Na jednu stranu se sice jako jezuita podílel na nucené rekatolizaci českého národa, současně byl ale také českým vlastencem a používáním českého jazyka v každodenním životě výrazně přispěl k udržení a kultivaci psaného českého jazyka. Názorně to ukazuje, že jezuité dokázali do Klatov přitáhnout osobnosti, talentované umělce, hlavně pak architekty:

Foto: Vít Pohanka

„Ten kostel, který je nad námi, je krásným příkladem jezuitské architektury odvozené od kostela „Il Gesú“ v Římě.  Podíleli se na něm významní architekti Giovanni Domeniko Orsi a Carlo Lurago, kteří po sobě zanechali také jiné významné jezuitské stavby v Praze, Kutné Hoře nebo v bavorském Pasově.“

Občanské sdružení Klatovské katakomby se ve spolupráci s radnicí města snaží minulost města přiblížit místním i návštěvníkům. Proto získalo evropské fondy na zřízení multimediální expozice, která vysvětluje vznik katakomb a mumifikovaná těla zasazuje do historického kontextu.

Barokní svatojánská noc

Foto: Vít Pohanka

Přímo v prostorách pod kostelem se tak stala tradicí akce zvaná „Barokní svatojánská noc“. Koná se koncem června a zahrnuje řadu kulturně naučných programů. Smyslem je připomenout a přiblížit jak místním, tak návštěvníkům dobu, kdy katakomby vznikly. Vysvětlit, že tohle historické období nebylo jen „dobou temna“, jak se ji snažili vykreslit někteří pozdější čeští historici:

„My si tady uvědomíme, že ti lidé v 17. a 18. století byli jako my.  Nežili v až tak vzdálené historické době. Pochopíme také, že prožívali stejné pocity jako my: strach a úzkost. Současně věděli, že je důležitá láska a radost. Protože, co by byl život bez radosti a lásky?“

Mumie Anežky Kunhuty Příchovské, foto: Vít Pohanka

Jinými slovy, mumifikovaná těla v Klatovech stará staletí nemají působit jenom strašidelně, jak se na první pohled může zdát. Návštěvníci si z míst jejich posledního spočinutí mají odnést, je víc než jenom uspokojení přirozené zvědavosti. Katakomby jsou víc než jen pouhá turistická atrakce. Jejich návštěva je příležitostí k zamyšlení, poučení a rozjímání. O minulosti a odkazu téhle části Česka a Evropy, stejně jako o naší přítomnosti a našich vlastních životech.

Klatovské katakomby v datech a číslech
Doba stavby: 1656–1676

Doba pohřbívání: 1676–1783

Počet pohřbených: 200

Dodnes dochovaných mumií: 37 (30 je vystaveno)

Způsob mumifikace: vysušení

Váha mumií: 8–10 kilogramů

Další informace: www.katakomby.cz

10
49.395446800000
13.294753100000
default
49.395446800000
13.294753100000
Autor: Vít Pohanka
klíčové slovo:
spustit audio