Klaus stojí o popularitu, proto je jeho milostí jako šafránu, tvrdí komentátor Jiří Pehe
Prezident Václav Klaus udělil milost dalším devíti lidem. Ve většině případů vedly k prominutí trestu humanitární důvody - těžký či nevyléčitelný zdravotní stav žadatelů, péče o nezletilé děti nebo složitá sociální situace rodin. Proč má v demokratickém a právním státě prezident toto svrchované právo? Přitom pravomoc udílení milostí je nejvíce kritizována veřejností.
Od loňského nástupu do čela státu Václav Klaus omilostnil celkem 16 lidí - prvních pět milostí udělil loni počátkem prosince, další dvě letos v lednu. Ve většině případů bylo důvodem prominutí trestu humanitární hledisko - těžký či nevyléčitelný zdravotní stav žadatelů, péče o nezletilé děti nebo složitá sociální situace rodin. Mezi omilostněnými je i mladý muž, který zabil svého otce.
"Šlo o zoufalou reakci na domácí násilí otce alkoholika terorizujícího rodinu. Žádost byla doporučena ministrem spravedlnosti, rodinou, starostou, ředitelem školy a zaměstnavatelem."
Vysvětluje důvody udělené milosti mluvčí Hradu Petr Hájek. Proč má prezident právo zasáhnout do soudního řízení, potažmo trest vyměřený soudem odpustit?
"Soudci se musí řídit literou zákona, která často nemůže zohlednit sociální situaci obžalovaného, nebo psychologické faktory, a pod. A tady do procesu vstupuje další moc, která může případ posoudit v jeho komplexitě. I když by ten člověk měl být soudem uznán vinným, lze ho osvobodit a vrátit do společnosti milostí, která je mimochodem velmi důležitým institutem západní křesťanské společnosti," tvrdí politolog Jiří Pehe. Prezident Václav Klaus patřil mezi vehementní kritiky instituce prezidentské milosti v době, kdy na Hradě působil v nejvyšší ústavní funkci jeho předchůdce Václav Havel. Jakýkoliv sporný případ milosti velmi snižuje popularitu prezidenta, upozorňuje Jiří Pehe.
"Domnívám se, že si je toho Klaus velmi dobře vědom. On je prezidentem, který velmi usiluje o popularitu, také proto zachází s milostmi jako se šafránem, je to velmi sporadické."
Od Klausova nástupu na Pražský hrad loni v březnu dorazilo do prezidentské kanceláře více než 900 žádostí o prominutí trestu. Nový prezident se už krátce po svém zvolení nechal slyšet, že pardony se mají udělovat pouze v naprosto výjimečných a mimořádných případech. Klausův předchůdce Václav Havel často čelil kritice právě kvůli kontroverzním milostem. Z přibližně 4000 žádostí, které každý rok došly na Hrad, vyhověl Havel vždy asi stovce. Jeho oponenti mu vytýkali, že milostmi plýtvá a že zasáhl v několika sporných případech. Klaus po nástupu do prezidentského křesla radikálně změnil způsob rozhodování o milostech. Zatímco Havel je většinou konzultoval s ministerstvem spravedlnosti a o některých milostech nechal Havel rozhodovat přímo resort justice, Klaus po poradách a konzultacích se svými spolupracovníky v poslední fázi rozhoduje sám.
