Knihkupci a nakladatelé protestují proti zvýšenému DPH na knihy

Česká vláda chce zvýšením daně z přidané hodnoty získat peníze na důchodovou reformu. Sjednotit DPH na nejvyšší hranici 20 procent chtějí ekonomických ministři co nejrychleji, možná už v posledním čtvrtletí letošního roku, dříve než samotná reforma začne. Dohodli se na tom v pátek. Tento krok by tedy na podzim postihl i kulturní akce, vstupné do památek a knihy. Nejprudčeji na tyto plány zatím reagovali zástupci nakladatelů.

Jiří Besser

Analýzy knihkupců a literárních vědců varují před negativními vlivy navýšení daně na knihy. Podle nich hrozí, že se knihy stanou méně dostupnými a zvýší se bariéra v přístupu ke vzdělání. Ministr kultury Jiří Besser proto už se svými vládními kolegy zahájil jednání o možnosti vyjmout knihy ze zvyšování DPH. Podle prvních reakcí prý věří, že se mu kolegy podaří přesvědčit.

Besser předložil analýzy, které získal od bývalého náměstka primátora Pardubic Jiřího Razskazova a předsedy Svazu českých knihkupců pana doktora Vladimíra Pistoria. Ten Radiu Praha řekl, že ke zdražení knih by v důsledku změny DPH asi nedošlo, knih ale bude vydáno mnohem méně:

"Samozřejmě že to postihne nakladatele, knihkupce, spousta malých knihkupců zanikne, postihne to autory, postihne to překladatele, ale toto já pomíjím jako menší zlo. Pořád nějaké knihy budou vycházet, ale ta nabídka bude menší, v českém kulturním prostoru se objeví méně názorů, méně myšlenkových střetů a toto celé se myslím podepíše na budoucnosti."

Vladimír Pistorius, foto: Hynek Bulíř

Podle Vladimíra Pistoria to lze přesvědčivě doložit na srovnatelné situaci z doby před třemi lety, kdy se DPH na knihy už jednou zvedalo:

"My tuto věc můžeme dokumentovat na analogické situaci, která nastala, když před třemi lety byla zvýšena daň nejprve z 5 na 9 a teď na 10 procent. Za tu dobu klesla produkce českých knih o 1500 titulů ročně."

Z původních 18.000, tedy celkem jde o téměř devítiprocentní pokles. Podle Pistoria budou nejvíc ohroženy odborné knihy a učebnice.

Na vydávání učebnic se zaměřuje například nakladatel Jiří Fraus. Ten tvrdí, že v posledních letech musel produkci omezit ještě mnohem víc:

"Naše nakladatelství se zaměřuje hlavně na učebnice a my jsme kvůli zvýšení DPH z 5 na 10 procent během posledních let snížili počet titulů ze 100 na 25."

Podle Frause zdražení knih nemůže mít pro ekonomiku žádný přínos, hlavním smyslem je podle něj převedení přímé daně na daň nepřímou.

"Tenhle stát neumí efektivně vybrat daň z příjmu právnických i fyzických osob. To znamená, že pro něj je daleko jednodušší vybírat daň z přidané hodnoty a proto celý ten systém je nastaven tak, aby se převedly daně přímé na daně nepřímé."

Jiří Fraus, foto: Nakladatelství Fraus

Z šetření Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR vyplývá, že už dnes jsou knihy ve vztahu k průměrnému platu asi o třetinu dražší než před rokem 1989. Přitom ale ostatní komodity jako potraviny a spotřební zboží jsou ve stejné relaci levnější.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů inicioval petici proti zvýšení DPH a označil zvýšení daně za možnou třetí pohromu pro české knihy po roce 1948 - tou první bylo vyvlastnění nakladatelství a umlčení řady autorů po únoru 48 a tou druhou cenzura po roce 1968. "Žádáme českou vládu a české poslance, aby dalším daňovým zatížením knih, novin a časopisů nebránili volnému toku informací a výměně myšlenek. Nedopusťme, aby se česká republika svou kulturní politikou ocitla na periferii Evropy."

Pistorius k tomu za sebe říká: "Já si samozřejmě myslím, že by nové myšlenky neměly být daněny. Je to idea, která vznikla ve Velké Británii před 150 lety, kdy se prosadilo, že knihy nejsou daněny, stejně jako časopisy a noviny. Já jsem přesvědčen, že pro společnost je dostupnost kulturních statků a myšlenek neobyčejně důležitá a že by to tak mělo být."

Podle Pistoria je v Evropské unii daň na knihy vyšší než 12 procent jen v Dánsku, kde ale stát vrací výnos zpět do knižního trhu, a dále v Bulharsku. Mimo unii pak ještě v Albánii, Lotyšsku a Ukrajině.