Koaliční partneři chtějí důkladné vyšetření kauzy Promopro, opozice chce rovnou demisi Alexandra Vondry

Částky, které se liší o několik set milionů korun, trestní oznámení kvůli možnému praní špinavých peněz i výzva opozice, aby na svou funkci rezignoval ministr obrany Alexandr Vondra - tak dnes vypadá kauza firmy Promopro, kterou v minulých dnech odstartoval deník Právo.

Alexandr Vondra

Deník Právo přišel minulý týden s informací, že firma Promopro vyinkasovala v r. 2009 od státu 766 milionů korun, aniž by prošla veřejnou soutěží. Společnost za to měla v době našeho předsednictví Evropské unii zajišťovat audiovizuální a technické služby v pražském Kongresovém centru, kde probíhaly unijní summity a další mezinárodní akce spojené s předsednictvím. Původní smlouva s firmou Promopro přitom zněla na 85 milionů. Za české předsednictví v tehdejší vládě Mirka Topolánka odpovídal Alexandr Vondra, ten ale nyní říká, že se smlouvou pro Promopro nemá nic společného:

"Já jsem tu smlouvu ani nepodepisoval, ani nevyjednával, a dokonce jsem s touto smlouvou nebyl ani seznámen."

Jan Novák, foto: Vláda ČR

Podle Alexandra Vondry smlouvy podepisoval tehdejší šéf Úřadu vlády Jan Novák, ten zase říká, že v případě firmy Promopro jen vyhověl Vondrovu osobnímu přání. Pod většinou faktur je podpis bývalé Vondrovy náměstkyně Jany Hendrichové, ta ale tvrdí, že o překračování rozpočtu byl Vondra průběžně informován. Přisadil si i expremiér Mirek Topolánek, když prohlásil, že vláda několikrát Vondru vyzvala, aby se při akcích předsednictví více šetřilo. Navíc se přesně neví, kolik ve skutečnosti stát zaplatil: Úřad vlády nyní zveřejnil, že firma Promopro za veškeré služby dostala 551 milionů, majitel firmy Jaroslav Veselý se ale zmínil o částce 496 milionů korun. Přesnou částku nedokázal v Českém rozhlase vyčíslit ani Alexandr Vondra:

"Já jsem skončil svou práci pro vládu 8. 5. 2009, když byla vláda svržena uprostřed předsednictví. a nemám oficiálně k dispozici žádné údaje. Ale co jsem slyšel, tak to číslo je asi 474 milionů."

V každém případě se Alexandr Vondra vyhnul odpovědi na otázku, jak je možné, že na takovou sumu nebylo vypsáno řádné výběrové řízení a zakázka byla soukromé firmě přidělena rovnou. Firma sice měla údajně na zajišťování služeb v Kongresovém centru exkluzivitu, to ale samo Kongresové centrum nyní popírá. Kvůli nejasnostem v účetnictví firmy Promopro a možnému praní špinavých peněz podalo ministerstvo financí trestní oznámení.

Petr Gazdík

Za ministra Vondru se postavil premiér Petr Nečas i poslanecký klub ODS, zato další koaliční partneři, TOP 09 a Věci veřejné, žádají důkladné vysvětlení. Stanovisko sněmovního klubu TOP 09 potvrdil jeho předseda Petr Gazdík.

"My samozřejmě máme závažné pochybnosti a tu kauzu považujeme za velmi podobnou kauze Drobil. S tím rozdílem, že v kauze Drobil se jednalo o věci, které se měly stát v budoucnu, zatímco tady se jedná o věci, které už se staly. Pro to má policie celou řadu relevantních důkazů, které jí poskytují dostatečný základ pro to, aby určila, zda se tady stal trestný čin, nebo nestal, kdo ten trestný čin spáchal a kdo za něj nese odpovědnost. My v tom policii důvěřujeme a věříme, že tu věc vyšetří. A bude z ní vyvozena nejen trestně právní, ale i politická odpovědnost."

Opozice rovnou žádá Vondrovu rezignaci. Sociální demokratům a komunistům se v úterý nepodařilo do programu schůze sněmovny prosadit, aby ministři Bárta a Vondra vysvětlili sporné kauzy sledování politiků firmou ABL a zakázky v době českého předsednictví. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka to považuje za snahu vládní koalice umlčet opoziční názor.

Zleva Radek John, Alexandr Vondra a Vít Bárta, foto: ČTK

"Zdá se, že vládní koalice tady prosazuje zákon mlčení, to znamená: neříkejme pokud možno vůbec nic, aby se neprozradilo nic o tom, co se dělo nekalého. Obávám se, že vládní koalice tak fakticky vyřazuje Poslaneckou sněmovnu ze hry, a pokud by pokračoval přístup premiéra k těmto kauzám tak, že je odmítá řešit, tak nevylučuji, že v budoucnu se k tomuto tématu vrátíme formou mimořádné schůze sněmovny."

A jak sérii skandálů z poslední doby a jejich dopad na českou politiku hodnotí politolog Jiří Pehe? Radiu Praha k tomu řekl:

"Možná není ani tak řeč o kauzománii, ale že se spíše jedná o jakýsi zákulisní soubor různých podnikatelsko politických skupin, které na sebe vzájemně donášejí do médií a tyto kauzy spouštějí. Důvod se zdá být zřejmý. Po loňských květnových volbách došlo k jakémusi rozrušení zaběhnutých schémat korupčního chování, kdy nejrůznější kmotři a další skupiny v pozadí politiky vlastně parazitovali na státních zakázkách. Tento systém byl narušen a to, co se teď děje, mi připadá jako jakési usazování prachu nebo spíš snaha přerýsovat to poněkud narušené teritorium dělení moci v zákulisí. A proto také jsme svědky těchto kauz. Pro českou politiku to myslím znamená velkou nestabilitu a určitě to také není dobré pro systém, protože to dále přispívá k nárůstu nedůvěry v demokratický systém mezi průměrnými občany."