Konference a itnernet

r_2100x1400_radio_praha.png

Kdo užívá Internet, může se stát účastníkem odborných konferencí. Zde je slovo konference užito v novém významu. Původ slova je v latině a znamená svést dohromady. Konference na počítačové síti znamená, že spojuje skupinu uživatelů, kteří mají společný odborný zájem, sdružují se a vzájemně si vyměňují informace z oboru. Počítačová síť automaticky doručuje všem zájemcům, kteří zapíší do seznamu svou mailovou adresu, názory a informace spolukonferujících.

Lingvisté se například sdružují ve skupině Linguist, která je editovaná z USA. To znamená že hlavní počítač a lidé, kteří ho obsluhují, jsou na Michigenské univerzitě

Nedávno byl v konferenci Linguist zadán tento tento dotaz - V mezinárodním společenství vědců účastníci přednášek a debat vyjadřují svoje ocenění buď potleskem nebo klepáním zatnutých pěstí do stolu. Zdá se, že první případ je užíván ve většině míst Evropy a Ameriky, druhý se zdá být vlastní Němcům a Rakušanům. Je toto zobecnění správné? Klepají všichni Němci, nebo jen někteří? Možná že takto reagují i jiní Evropané. Při jakých příležitostech klepají, a při jakých spíše tleskají.

Zdánlivě by se zdálo, že tenhle dotaz nemá s lingvistikou nic společného. Ale s moderní lingvistikou má. Dnes jazykověda zkoumá i druhy komunikačních situací, gesta i mimiku. Tedy i tento problém.

Po čase se objevilo shrnutí odpovědí. Kromě výše jmenovaných Němců klepají i německy mluvící Švýcaři. Spokojenost vyjadřují klepáním studenti po přednášce, vědci na konferencích, účastníci politických schůzí, účastníci klubových schůzí a schůzí různých zájmových skupin. V této situaci by mohl být potlesk chápán jako výsměch. Potlesk je užíván pro neakademické případy, například v divadle. Bylo zaznamenáno, že klepání se užívá i v kanadském parlamentu. Jeden účastník ankety se domnívá, že klepání vzniklo proto, že akademici si dělají poznámky a při klepání mohou užít volnou ruku.

Tento zvyk pravděpodobně vznikl v předminulém století. Musel ale vzniknou v době, kdy jsme už nebyli pod silným kulturním a jazykovým vlivem Německa. Protože my v Česku o tomto zvyku nevíme nic.

Tleskáme se zbytkem Evropy a s Amerikou. Když se po přednášce na konferenci v Německu ozve klapot, jsme nejdřív mile překvapeni změnou a velice rychle se vřadíme do převládajícího způsobu vyjádření poděkování, obdivu i podpory kolegovi.


Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz