Svatováclavský chorál se mohl stát i hymnou. Jeho kořeny zřejmě sahají až do 12. století

Svatý Václave, vévodo české země, tak začíná svatováclavský chorál. Jeho kořeny sahají zřejmě až do 12. století.

Jeho text se v průběhu staletí měnil. Původně měl tři pětiřádkové sloky, které končily refrénem „Kyrie eleison". Jednalo se o modlitbu ke sv. Václavu, prvnímu patronovi české země, aby se přimluvil za svůj národ u Boha, pomohl mu od příkoří a zajistil mu spasení.

Ani Arnošt, ani Očko, píseň je starší

Kdo je autorem svatováclavského chorálu, se neví. Původně se předpokládalo, že vznikl kolem 14. století a jeho autory jsou buď pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, nebo arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. To říká kronikář Václav Hájek z Libočan. Další z kronikářů, Bohuslav Balbín napsal, že Arnošt prý píseň složil, ale Jan Očko ji rozšířil.

St. Wenceslaus Chorale - "Svatováclavský chorál"

• Edit
• Smazat

Ukazuje se však, že církevní hymnus je starší. Svědší o tom jazyková stránka i melodie, což ukazuje na 13. století. Zřejmě i prosba v písni „utěš smutné - zažeň vše zlé" svědčí možná o době braniborské správy (1278-1283). Píseň se však vyvíjela a její počátek mohl být ještě o sto let starší. Vůbec nejstarší zápis je v kronice Beneše Krabice z Weitmile z roku 1368, který obsahuje celkem 3 sloky.

Chorál zazněl i na pohřbu T. G. Masaryka

V průběhu staletí přibývaly sloky další. Mezi 14. a 15. stoletím přibyly dvě, další o sto let později. Ty však z textu zase vypadly. Nejvíc se svatováclavská píseň začala šířit v době pobělohorské. Tehdy zaznívala i jako revoluční píseň utiskovaných Čechů. Na přelomu 18. a 19. století se místo prosby "Utěš smutné - otžeň vše zlé" zpívalo "zažeň Němce - cizozemce".

Pohřeb Tomáše G. Masaryka|Foto: Anton Kajmakov, Radio Prague International

Chorál, jak ho známe dnes, nahradil původně staročeský text někdy v 18. - 19. století. Zpívá se o významných křesťanských svátcích. Zazněl i při pohřbu T. G. Masaryka. Svatováclavský chorál se dokonce mohl stát národní hymnou. Že se tak nestalo, litoval například básník Otokar Březina.

Dnes se používají dvě verze nápěvu. První z nich je gotická, druhá z doby renesance. Svatováclavský chorál inspiroval i hudební skladatele k vytvoření variací na toto téma. Například Josef Suk představil Meditaci na svatováclavský chorál a Vítězslav Novák Svatováclavských triptych.