Kosmické mezníky
Za českými "nej" se tentokrát vypravíme až do kosmického prostoru, i když v tomto případě jde vesměs o československá "nej", a jedná se spíše o přelomové události než o rekordy. Začněme ale chronologicky. První československý vědecký experiment v kosmu se uskutečnil už v rámci letu umělé družice Interkosmos 1, která odstartovala 14. října 1969. Na její palubě pracovalo zařízení Astronomického ústavu Československé akademie věd pro měření rentgenového záření Slunce a fotometr pro studium vysoké zemské atmosféry. A pokračujeme dál. První československý občan Vladimír Remek vzlétl do vesmíru 2. března 1978. Československo se tak stalo po Sovětském svazu a Spojených státech třetí zemí světa s vlastním kosmonautem. Ještě po 26 letech vzpomíná Remek nejraději na neopakovatelný pohled na planetu Zemi.
"Pro mně to byl jeden ze silných zážitků, který si pamatuji dodnes. Vzpomínám si, když jsem Zemi uviděl v iluminátoru. Startovali jsme na stinné straně Země, během navedení na oběžnou dráhu jsme se přiblížili k linii onomu rozhraní a krátce potom jsme vyletěli na osvětlenou stranu. Kdybych uměl kreslit, rád bych to nakreslil, ale neumím to."
Od návratu Vladimíra Remka uplynulo necelých deset měsíců a Československo se mohlo pochlubit dalším počinem. Na oběžnou dráhu kolem Země byla v říjnu 1978 vypuštěna první samostatná československá družice Magion. Ta byla především dílem pracovníků Geofyzikálního ústavu Československé akademie věd a Výzkumného ústavu pro sdělovací techniku. Na další přelom pak čekala věda dalších šest let. Došlo k němu koncem roku 1984, kdy se první československé zařízení dostalo na meziplanetární dráhu kolem Slunce. Bylo umístěno na kosmických sondách VEGA1 a Vega2, které prolétly kolem planety Venuše a v březnu 1986 se setkaly s Halleyovou kometou, kterou prozkoumaly. Jednalo se o zatím nejsložitější úkol československého kosmického výzkumu. Šlo při něm o zabezpečení automatického navádění optických přístrojů na jádro komety. O první ryze české družici se lze dohadovat. Faktem je, že Magion 3 byl vypuštěn ještě za existence československé federace v roce 1991 a Magion 4 v roce 1995. Poslední česká družice této série Magion 5 odstartovala na podzim 1996. Ale úplně poslední česká družice, unikátní Mimosa, zkoumá účinky mimogravitačních vlivů ve větší vzdálenosti od Země od července loňského roku. Málem o ni čeští vědci přišli. Téměř všechny lidské výtvory, které obíhají ve větších výškách kolem Země, byly loni na podzim nějakým způsobem zasaženy a poznamenány částicemi a zářením z mohutné a dosud nevídané bouře na Slunci. Úder dostala i družice Mimosa. Radiu Praha to potvrdil Ladislav Sehnal z Astronomického ústavu, duchovní otec celého projektu.
"Nedopadla moc dobře. Zjistili jsme některé poruchy. Ze začátku to vypadalo velice špatně, pak se situace trošku uklidnila. Teď už družici pravidelně sledujeme a přijímáme data. Bylo to v podstatě tak, jako by téměř celá družice vypadla. Upravili jsme proto trochu software a zdá se, že se vše vrátí do normálu."
