Krajané ze srbského Banátu se v Dobrušce učili češtinu
I letos v srpnu proběhly ve východočeské Dobrušce měsíční kurzy češtiny pro krajany. Mezi šedesáti zahraničními Čechy, kterým náklady na kurz hradí pražské ministerstvo zahraničí, byli i Češi ze srbského Banátu. Hovořila s nimi Milena Štráfeldová:
"Neumím moc dobře česky, proto jsem přijela, abych se naučila něco nového. Měsíc jsem se učila psát, mluvit, měli jsme různé hry, také folklór, tancovali jsme, zpívali, chodili jsme na diskotéky. Bylo to to nejlepší v mém životě a já se těším, že tam ještě pojedu,"
řekla osmnáctiletá Karolina Bodnerová ze srbské Bele Crkve. Zde žije nejpočetnější komunita českých krajanů v Srbsku, ve třináctitisícovém městě se počet Čechů blíží téměř tisícovce. V okolí Bele Crkve je navíc několik českých vesnic. Češi se tu usazovali už od konce 18. století a v některých rodinách se čeština dochovala dodnes. Většina manželství je ale už smíšených.
"Doma jsme nikdy nemluvili česky, když jsem ale přijela poprvé do České republiky, líbil se mi ten jazyk i kultura, a tak jsem si řekla, že se jazyk naučím, abych se domluvila s lidmi."
dodala Karolina Bodnerová. Dnes už ale plánuje, že od příštího roku bude češtinu studovat na Karlově univerzitě. Dalším z účastníků kurzů češtiny ze srbského Banátu byl Marko Zavžič.
"V mé třídě bylo deset lidí. Byli z Finska, Brazílie, Bulharska, Holandska, Egypta, ze Sýrie a Jordánska - byli to lidé ze tří kontinentů. Měli jsme dobré učitele, kteří nás učili češtinu. Po čtyřech týdnech jsme měli zkoušku, jak mluvíme a co víme, a ta dopadla výborně. Hodně jsem se zlepšil a teď můžu normálně mluvit s lidmi v Česku, o všem se mohu domluvit, nakoupit si a tak dále."
Během krajanských kurzů češtiny platí český stát jejich účastníkům prakticky veškeré náklady a v případě, že pocházejí ze zemí, s nimiž má Česká republika stejně jako se Srbskem vízový styk, poskytuje i víza. Při ostatních cestách do Česka však čeští krajané ze Srbska narážejí při získávání víz na problémy:
"To jsou troje víza. Zaprvé musíme získat české vízum, na jehož základě dostaneme slovenské vízum a na jeho základě zase tranzitní maďarské vízum. Tato víza vyřídíme za nejméně tři týdny. To je nejdůležitější problém, který trápí české krajany v Srbsku,"
vysvětluje Vlastenka Krišan, předsedkyně krajanského sdružení Češi jižního Banátu, která pro krajany ze Srbska každoročně organizuje cestu do Čech. Letos při ní čtyřicítka lidí navštívila kromě Prahy i Karlovy Vary a Kutnou Horu. Dalším oříškem je ale podle Wenzela Iroviče z Bele Crkve získání trvalého pobytu v České republice:
K žádosti o udělení trvalého pobytu, kterou zahraniční Češi předkládají našim zastupitelským úřadům v cizině nebo Cizinecké policii ČR, je potřeba získat i potvrzení o příslušnosti k české krajanské komunitě v zahraničí. To vydává ministerstvo zahraničních věcí a bez větších problémů je získají obyvatelé českých obcí v Rumunsku, volyňští Češi, kazašští Češi, potomci pobělohorské emigrace, kteří žijí v kompaktních komunitách zejména v Polsku, na Ukrajině a v Kanadě. Při pochybnostech v otázkách usídlení Čechů několikáté generace např. v Argentině, Brazílii nebo USA je podle ministerstva rozhodným hlediskem znalost českého jazyka a sounáležitost s tamějším českým kulturním prostředím.
