Krajina dvojího nebe. Třeboňsko se může pochlubit více než pětistovkou rybníků

Rožmberk, Horusický, Dvořiště, Velký Tisý, Záblatský, Staňkovský, Svět. To jsou názvy sedmi největších třeboňských rybníků. Celkem jich je v oblasti Třeboňské pánve v jižních Čechách více než pět stovek. Tato velká rybniční soustava pochází už z první poloviny 16. století a v celoevropském měřítku je zcela jedinečná.

Kdysi bývala Třeboňská pánev neprůchozí bažinou, před pěti sty lety z ní ale soustava rybníků vytvořila unikátní krajinu - nekonečnou spleť vodních ploch, které zrcadlí oblohu a lze pozorovat její krásné odlesky od hladiny. Proto se jí také říká krajina dvojího nebe.

Ústí Zlaté stoky do Lužnice. Unikátní Zlatou stoku vybudoval Štěpánek Netolický|Foto: Chmee2, Wikimedia Commons, CC BY 3.0

Tato soustava není jen obyčejná řada rybníků za sebou, jde o složitou síť několika vzájemně propojených vodních děl, která nemá ve světe obdoby. Zasloužili se o ní už v první polovině 16. století velcí rybníkáři Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan.

Soustava je propojená řekou Lužnicí, Nežárkou, ale hlavní páteří je umělý vodní kanál s názvem Zlatá stoka. Také toto geniální dílo, které zásobuje rybníky ‘živou‘ vodou z řeky, funguje v nezměněné podobě už přes pět století.

Největší rybník Třeboňska je známý Rožmberk o rozloze 647 hektarů. Je číslem jedna nejen u Třeboně, ale také v celých jižních Čechách a v celém Česku. Byl založen v letech 1584–90 a jeho hráz je dnes i důležitou přírodovědnou lokalitou. Podobně jako hráze dalších rybníků je porostlá starými břízami, vrbami i mohutnými staletými duby, v jejichž dutinách hnízdí řada různých druhů ptáků.

Rybník Rožmberk|Foto: ZdenekK, Wikimedia Commons, CC BY 3.0

Při troše štěstí a trpělivosti je možné zahlédnout vzácného ledňáčka nebo v zimě nad hlavou prolétajícího vzácného orla mořského. Běžně jsou tam ale k vidění volavky, rackové, labutě nebo kachny. V místních rašeliništích je pak bohatství druhů mokřadní a vodní vegetace.

Třeboňský kapr

Třeboňské rybníky mají řadu funkcí, především jsou ale určené pro chov sladkovodních ryb. A v hlavní roli zde vystupuje Třeboňský kapr. Toto plemeno se podařilo vyšlechtit na konci 19. století a už tehdy platilo za velmi kvalitní rybu nejen u nás, ale i v zahraničí. Kapři z Třeboňska byli dováženi na trhy v Německu a ve Vídni.

Třeboňský kapr|Foto: Ivana Vonderková, Radio Prague International

Mezinárodně je označení Třeboňský kapr chráněno od roku 1967. V roce 2007 byl na základě rozhodnutí Evropské komise Třeboňský kapr zapsán na seznam produktů s chráněným zeměpisným označením. Podle odborníků je jeho maso jedinečné a vyznačuje se vysokou kvalitou, nízkým obsahem tuku a specifickou chutí.

Kapři z Třeboňska jsou také neoblíbenější vánoční rybou. Jejich podzimní výlovy tak dotvářejí kolorit Třeboňska. Rybáři je zahajují slavnostním výlovem Rožmberka. Událost každoročně přiláká na hráz desetitisíce návštěvníků.

Výlov Rožmberka|Foto: Lucie Hochmanová, Český rozhlas

Pro své mimořádné přírodní hodnoty bylo Třeboňsko vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí a biosférickou rezervací UNESCO. Nejvýznamnější technické a kulturní památky Třeboňska, které úzce souvisí s rybníkářskou tradicí, byly v roce 2003 oficiálně nominovány k zápisu na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO pod názvem Třeboňské rybníkářské dědictví.

Třeboňsko ale nejdou pouze rybníky. Město Třeboň má nádherné historické centrum, kterému dominují gotický klášter a renesanční zámek - čtvrtý největší zámecký komplex v Čechách.

Třeboň|Foto: Magdalena Kašubová, Radio Prague International