Královská cesta

Prašná brána, Celetná ulice, Staroměstské náměstí, Karlův most, Nerudova ulice, Pražský hrad. Tudy vedla korunovační cesta českých králů, tudy procházely dějiny a cestu dodnes lemují vzácné památky i známé krčmy. Říká se jí královská cesta a vydáme se po ní se Zdeňkou Kuchyňovou.

Královská cesta po trase, kterou máme dodnes v povědomí, se začala používat od 15. století. Vstupovalo se na ní Prašnou bránou, která byla jednou ze 13. vstupních bran do města. Tady vítali panovníka s jeho družinou církevní hodnostáři, šlechtici a cizí poslové. Královská cesta vedla vcelku logicky po hlavních komunikačních sítích tehdejší Prahy.

Prašná brána

Málokdo však ví, že z Nerudovy ulice nevedla k Hradu dnešní rampa, ale do královské cesty patřila také ulice Úvoz, říká můj průvodce po královské cestě Stanislav Marchal.

"O tom, že rampa je vlastně "novotvar", svědčí třeba to, že když se zadíváme od začátku rampy směrem k Pražskému hradu, tak zjistíme, že tam stojí jeden domek, který je doslova rozpůlen. Je to torzo původního domku, který stál v cestě rampy, která výrazným způsobem zkrátila cestu na Pražký hrad."

Cesta na Hrad vedla přes jediný most, který v té době v Praze byl. Vzhledem k tomu, že se název Karlův most objevuje až ve druhé polovině 19. století, jezdili panovníci přes most Kamenný nebo Pražský.

Karlův most

Odsud královský průvod vstupoval na Malou Stranu, kde předal starosta králi klíče k městu a ozvala se salva z děl. Kousek odsud je ulice Nerudova, od které je to k Hradu už jen kousek. Původně se však jmenovala Ostruhová.

"Název Ostruhová souvisí s tím, že ulice vede do dosti prudkého kopce. Nejčastěji se v té době jezdilo na koních, případně v kočárech, tak bylo zapotřebí použít ostruhy, aby kůň jezdce dovezl až na Pražský hrad a z těchto důvodů byl právě název Ostruhová ulice."

V Nerudově ulici je řada starých hospůdek. Byly tam už v 17. a 18. století, když tudy projížděli rytíři na koních?

Nerudova ulice

"Samozřejmě, nejen v ulici Nerudově, ale byly pochopitelně i v celé řadě dalších míst kolem dnešní královské cesty. Praha obecně byla známá právě tím, že tady krčem a hospod bylo docela velké množství. Mimochodem, když císař Rudolf II. přesídlil definitivně do Prahy roku 1583, tak třeba španělští velvyslanci, kteří přišli na Pražský hrad a kteří přicházeli z katolického prostředí, tak císaři vyčítali, že je v Praze více hospod a krčem, než kostelů a klášterů. Tyto hospody nějakým způsobem k tomu koloritu hlavní tepny na Pražský hrad nepochybně vždycky patřily. Kdybychom si chtěli představit, jak to v takové typické středověké krčmě mohlo v té době vypadat, asi by to chtělo navštívit zámeckou krčmu v Dětenicích na okrese Jičín. Tam je věrným způsobem středověk imitován, byť samozřejmě to jde do takových důsledků, že se to některým návštěvníkům nemusí zcela líbit."

Celetná ulice

To je pravda, možná by se návštěvníkům dnešní královské cesty nelíbilo, kdyby na ně číšník od vchodu houkl: 'Co budeš žrát holoto a máš na zaplacení?' Tak totiž vítají návštěvníky v Dětenicích. Ale zpět na královskou cestu. Kolem ní se také shlukují snad nejznámější pražské památky.

"Současně ta cesta vede místy, která jsou bezprostředně spojena s historií českého státu. Význam pojmu královská cesta určitě v budoucnu nezanikne, přestože naposledy jako 'skutečná' královská cesta sloužila v říjnu roku 1836, kdy se konala korunovace Ferdinanda V., zvaného Dobrotivý. Rok 1836, ve kterém se korunovace konala, je také rokem vydání slavné básně Máj Karla Hynka Máchy. Báseň i Mácha silně doplatili na tu korunovaci, protože začátkem roku, myslím, že to bylo 5. ledna 1836, císař slavnostně oznámil, že se nechá na podzim korunovat českým králem.

Kouzelný meč sv.Václava (socha Bruncvíka na Karlově mostě)

Samozřejmě bylo 'povinností' produkovat verše skutečně vlastenecké, které opěvovaly český národ, českou historii a do toho přichází Máchův Máj jakožto vysloveně věc umělecká a to byl také jeden z důvodů, proč ho ta generace v tom roce 1836 prakticky nepřijala."

Jak dodal Stanislav Marchal, ke královské cestě se pojí i řada legend a staropražských strašidel. Například k Celetné ulici patří řezník s ohnivou sekerou, ale je tu i bezhlavý templář, Bruncvík, železný muž z Platnéřské ulice či lazebnice Zuzana. Zajímavá je legenda o meči svatého Václava.

"Meč svatého Václava měl být zazděn pod Karlovým mostem. A legenda říká, že v momentu, kdy by sv. Václav vjel s Blanickými rytíři na Karlův most v době, kdy by skutečně českému národu a státu bylo nejhůř, tak by jeho kůň měl zaklepat do dlažby, kde je měč uložen. Ten by se sv. Václavovi zázračným způsobem dostal do ruky a on by pak pronesl větu: 'Všem nepřátelům české země hlavy dolů' a tím by přispěl k záchraně českého národa a českého státu."