Kritika vládních úspor

Růst obou sazeb daně z přidané hodnoty o jedno procento, zvýšení stropu na odvody zdravotního pojištění nebo vyšší daň z příjmů pro bohaté. To jsou některá z opatření, která ve středu schválila vláda a která mají zajistit dodržení plánované hranice rozpočtového schodku. Tato opatření však narazila na odpor opozice, odborů, ale také některých zaměstnavatelů, profesních komor a dokonce části ekonomů a analytiků.

Ministr financí Miroslav Kalousek, foto: ČTK

Odpůrcům vládních škrtů nejde ani tak o cíl, kterého má být dosaženo, ale o způsob, který má k němu vést. Například předseda odborového svazu KOVO Josef Středula vládním krokům vytýká, že se nesnaží podpořit ekonomiku:

"To je smršť škrtů, které nemusí Česká republika v této chvíli dělat. A pokud mi vůbec něco schází v takovém dokumentu, tak je to cokoliv, co by mělo prorůstový charakter, nebo-li něco, co ekonomiku zvedne. Tato kombinace, která je zavedena, spíše způsobí ještě další ochřadnutí ekonomiky, přesněji řečeno, že se sníží spotřeba."

Co vadí nejvíce železničářům, upřesnil předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša:

"Tato vláda připravuje něco, co sice nazývá reformami, ale to jsou spíše antisociální úpravy. Myslím si, že ministr financí Miroslav Kalousek všechno vidí jenom z účetního hlediska a nevnímá už situaci obyčejných lidí, kteří dneska nemají na to, aby si zaplatili základní životní potřeby."

Bohumír Dufek

Asociace samostatných odborů má svou představu, jak rozhýbat ekonomiku, říká její předseda Bohumír Dufek:

"Není pravda, že vládu jenom kritizujeme. Předložili jsme patnáct bodů, kterými by se měla vláda minimálně zabývat. Dám příklad: chybí nám tady evropské peníze. Jak je možné, že exportní banka nedostala další peníze, protože čeští podnikatelé pronikají na cizí trhy, například přes německé firmy. Proč nejsou projekty financovány ze soukromých peněz?"

Proti reformám už odboráři naplánovali protestní akci na 21. dubna.

Vláda tvrdí, že úsporná opatření jsou nutná. Podle ministra financí Miroslava Kalouska chce vláda škrty a zvýšením daní zastavit zadlužování státu. Jedním z dopadů ale podle něj bude mírné zpomalení tempa české ekonomiky, protože vláda nebude tolik investovat do prorůstových kroků:

Ilustrační foto

"Kdyby se to nestalo, tak bychom pravděpodobně mohli předpokládat růst o nějaká 0,3 nebo 0,4 procenta větší. Ale také neskonale větší nároky na státní dluh a neskonale větší nestabilitu. My jsme přesvědčeni, že rozpočtová stabilita je základní předpoklad pro stabilní podnikání v té zemi."

Mezi opatření vlády patří i změna daně z příjmů. Právě časté změny v daňovém systému kritizuje podle svého předsedy Jana Wiesnera Konfederace zaměstnavatelských svazů:

"Každý den je to jinak. Každý den přijde někdo s něčím, čím my se musíme zabývat, poněvadž to samozřejmě má vždycky dopady. Není to jenom dopad do nákladů, poněvadž musíte měnit softwary, a tak dále, ale vůbec do celkové koncepce. A to není možné, protože tento stát nezaručuje, že to, co je dneska platné, bude platné dejme tomu na čtvrt roku, za půl roku, nebo za rok."

Miroslav Ševčík z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze kritizuje například vládní změnu valorizace důchodů:

"To je naprosto chybné opatření. Tak, jak chce valorizovat důchody, to je chyba. Důchody měla nechat valorizovat odlišně, to znamená pro ty nízkopříjmové skupiny důchodců měla plně valorizovat, a u důchodců, kteří třeba pobírali různé výsluhy a takovéto částky, valorizace prostě nemusela být. Nebo od určité částky, dejme tomu nad průměrný důchod, by ta valorizace byla nižší, ale ty nízkopříjmové důchody, to opravdu dělá špatně."

Podle vlády však jde o úspory, na kterých se bude rovnoměrně podílet celá společnost. S tím nesouhlasí bývalý viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer. Nejvíce podle něj na šetření doplatí penzisté:

"Tento balíček je opravdu velmi tvrdý pro důchodce, protože na ty dopadne zvýšení například DPH a zároveň podivná změna výpočtu penzí, kdy je poslední třetina propočtu zvýšení z nuly. Myslím, že to je velmi podivné opatření, které opravdu nepředstavuje příliš férový a korektní zásah do ekonomiky."

Také analytici soudí, že balík úsporných opatření pocítí především důchodci. Daňové změny podle nich příliš neovlivní hospodaření průměrných domácností. Čistý příjem výrazně klesne manažerům a pracovníkům s nejvyššími platy.