Křivoklát - hrad, který vidíte v pohádkách
Dnes se vydáme na Křivoklát, jeden z nejstarších hradů českých knížat a králů, který je dodnes ukrytý v hloubi lesů. Zažil mnoho požárů a kdyby nebylo rodu Fürstenberků, možná by z něj byla zřícenina. Naštěstí se tak nestalo, ročně na hrad přijde na 130 tisíc lidí a vyhledávají ho i filmaři. Odehrávaly se zde scény z muzikálu Noc na Karlštejně, na koni tu jezdil Pavel Trávníček v pohádce Třetí princ a v kapli se pistolí oháněla Angelina Jolie.
"Písemný prvopočátek Křivoklátu se datuje ke Kosmově kronice. Kosmas píše, že tady byl vězněn Otto Brněnský, který byl protivník Přemyslovců v době, kdy docházelo k různým vraždám a bojům, jak je známe z historie - Slavníkovci, Vršovci, Pšované a další rody. Už od počátku výstavba hradu směřovala k tomu, že tady to vězení bude."
"Vznikala už za Valdštejnů, ale k dokonalosti a přesné evidenci to dovedli Fürstenberkové. Je to jedna z největších hradních knihoven. Má nad 50 tisíc svazků a patří mezi pět největších českých knihoven svým obsahem i počtem výtisků. Nejstarší rukopisy pochází z 12. století, a končí nejnovějšími knížkami z 20. století. Tady máme i nejtěžší a největší knihu, která má asi 12 kilogramů. Jsou tu hlavně přírodovědné věci, slovníky, psané německy, latinsky, švabachem i kvalitním starým českým písmem. Nebylo toho vydáváno po světě tolik, aby se sem výtisk nedostal."
Jako na každém hradě, je i na Křivoklátě řada obrazů. Na jednom z nich je údajně nejhezčí křivoklátská žena - snacha posledního majitele, která ráda jezdila v rychlých autech. To se jí bohužel stalo osudné, zabila se v Rakousku na dálnici na počátku 60 let. Technika malby jejího obrazu je velice zajímavá, je to pastel, nikoliv na papíře, ale na plátně. Na dalším z obrazů je pak nejznámější z rodu Fürstenberků Karel Egon II., který stojí za změnami na Křivoklátě.
"Zažil tu požár v roce 1826 a také nastartoval obnovu Křivoklátu. Postavil školu, obnovil kostel a další věci. Vedle na obraze je Amálie Bádenská, která si ho vzala za manžela. Starala se o sociální věci. Každý, kdo odpracoval určitý počet let, tak dostal nadosmrti rentu. Nikdo tu nesměl být bez přístřeší, vždy se o něj postarali. Když se dostanete v archivu ke smlouvě mezi Fürstenberky a státem, když se prodávalo panství, tak tam jsou jmenovaní lidé, kteří se musí nechat dožít v místním starobinci, nesmí se vyhodit a musí se jim platit ta renta až do konce života."
Karel Egon Fürstenberk byl proto také oblíbený u svých zaměstnanců.
"Dokonce se naučil česky a oni pak vybrali mezi sebou peníze a postavili mu památníček, kde je pod gotickou klenbou busta Karla Egona. Dílo stihli dokončit až po jeho smrti a postavili ji na místo v 1856. Bylo to jeho nejoblíbenější místo, odkud se díval na hrad."
O významu Křivoklátu svědčí i to, že tady byly uschovány během husitských válek korunovační klenoty, i zemské desky. Hrad prodělal i řadu požárů. Zapálili ho i husité.
Poslední požár byl v roce 1826, kdy shořely takové cennosti jako šaty Václava IV. a údajně i jeho kolébka. Právě tehdy Fürstenberkové nastartovali celkovou opravu hradu. Řada korunovaných hlav a známých osobností pobývala na Křivoklátu i ve filmu a pohádkách.
"Křivoklát se využívá k evidovanému filmování od roku 1946, kdy se tu natáčí první film Nikola Šuhaj Loupežník a velice známý velkofilm opera Dalibor z roku 1956, barevný, nádherný, s obrovským rozpočtem. Tehdy stál asi 4,5 milionu korun a režíroval ho Václav Krška. Dokonce se kvůli tomu vykácely všechny svahy."
Točil se tu slavný muzikál Noc na Karlštejně, pohádka Tři veteráni, Honza málem králem či Jakubiskova Bathory. V desítkách filmů, které na Křivoklátě vznikly, ukázali filmaři snad všechna zákoutí hradu. Nejčastěji to bylo nádvoří, Královský sál a kaple. Tady měl kastelán Luděk Frencl možnost potkat se s Angelinou Jolie, která tu natáčela film Wanted. Tehdy tu catering nabízel až šest druhů zmrzliny. Jak kastelán s úsměvem podotkl, právě podle bohatosti cateringu se většinou pozná, kolik mají filmaři peněz. On sám se zúčastnil natáčení dokumentu České televize, která mapovala místa, kde se točily nejslavnější pohádky.
Na Křivoklátě byl také 2,5 roku vězněn známý alchymista Edward Kelley. Rozhodl se pro útěk, ale lano se přetrhlo a Kelley skončil s roztříštěnou nohou v bezvědomí na skalách pod hradem. Získal svobodu, dlouho se z ní však netěšil. Zemřel roku 1597 ve vězení pro dlužníky v Mostě, kde po nezdařeném pokusu o útěk spáchal sebevraždu, uvedl kastelán Luděk Frencl.
"Připravujeme veliký projekt ve spolupráci s Vysokou školou obchodní. Je to projekt postavy magistra Edwarda Kellyho, který by měl být takovým maskotem Křivoklátu a měl by návštěvníky provázet jako hlavní oživlá postava historie."
Podle pověstí Křivoklát svému jménu vděčí za to, že se vyhnul švédským vojskům v době třicetileté války. Když se jedné babičky zkomoleně ptali, kudy vede cesta na Křivohnát, tak popravdě odpověděla, že takové místo široko daleko nezná. A tak Švédové výpravu na Křivoklát vzdali.
