Krize ve zdravotnictví skončila

Právě končící týden byl v Česku plný událostí. Podpisem dohody mezi znesvářenými stranami skončila například vleklá krize ve zdravotnictví, kterou už loni v březnu odstartovali nespokojení lékaři protestní akcí Děkujeme, odcházíme.

Martin Engel a Milan Kubek, foto: ČTK

Tento týden se ministr zdravotnictví Leoš Heger dohodl se zástupci Lékařského odborového klubu na memorandu. Prezident České lékařské komory Milan Kubek po této dohodě uvedl, že stažení výpovědí lékařům doporučí:

"Největší výhra je v tom, že podmínky v českých nemocnicích už nikdy nebudou tak otrocké jako dosud. Dojde k omezení přesčasové práce, zvednou se platy lékařů, lékaři nebudou existenčně závislí na přesčasové práci."

Ve čtvrtek ministr Heger memorandum podepsal spolu s předsedou LOKu Martinem Engelem. Podle tohoto memoranda dostanou doktoři v nemocnicích od letošního března přidáno pět až osm tisíc korun. Budou se také podílet na reformě zdravotnictví. Martin Engel slíbil, že do tří dnů od podpisu vyzve zhruba 3800 lékařů, kteří k 1. březnu podali výpovědi, aby je stáhli.

Ministr Leoš Heger a Martin Engel, foto: ČTK

Memorandum je připravena podpořit i vláda. Podmínkou kabinetu je, aby Lékařský odborový klub své protesty ukončil. Premiér Petr Nečas zdůraznil, že dvě miliardy korun navíc, které Heger zdravotnictví slíbil, budou získány reformou a restrukturalizací zdravotnického systému. Premiér Petr Nečas zopakoval, že odmítá jít cestou zvyšování výdajů rozpočtu:

"Jakékoliv prostředky, které půjdou na navyšování platů, budou prostředky získané výhradně reformami v systému zdravotnictví a restrukturalizací. Současně se vláda shodla na tom, že nepřipadá v úvahu, aby ve prospěch jakékoliv zájmové nebo profesní skupiny se vzhledem ke mzdovým nebo platovým požadavkům jakýmkoliv způsobem prohloubil deficit státního rozpočtu."

Nespokojené jsou i policejní a hasičské odbory. Zahájily petiční akci, kterou chtějí docílit odvolání ministra vnitra Radka Johna. Petici budou moci zájemci podepisovat asi měsíc a pak ji odboráři chtějí předat premiérovi Petru Nečasovi. Zástupci bezpečnostních složek Johnovi vytýkají úspory v resortu vnitra - v první řadě snížení platů. Jak uvedl předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky Milan Štěpánek, škrty jsou příliš citelné.

"Kumulovat takto drastické škrty do jednoho roku bez znalosti resortu a bez jakéhokoliv uvážení je smrtící. Proto chceme, aby se ujal úřadu někdo, kdo bude více za policii dýchat a kdo se nebude k lidem chovat tak, jak se chová pan ministr."

Podle ministra Radka Johna ale peníze v rozpočtu nejsou. Hájí se tím, že pro resort vybojoval více než 2 miliardy korun a o další půl miliardu usiloval neúspěšně. Pro letošek chce hledat rezervy ve vnitřních zdrojích resortu.

---

Novelu zákona o soudnictví, která řeší problém dětských vrahů a násilníků, přijala vláda. Mladiství pachatelé dosud odcházeli z takzvané ochranné výchovy v devatenácti letech s čistým trestním rejstříkem. Novela teď umožní kontrolu nad mladými násilníky prodloužit. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila půjde o takzvané ochranné léčení.

"Ochranné léčení, a to je ta hlavní změna, pokud to mám laicky přiblížit, není uloženo pouze na určitou dobu. Je uloženo, dokud platí účel ochranného léčení. To znamená, že teoreticky může být uloženo i doživotně u zvláště agresivních a nebezpečných pachatelů. Stát má tedy takto nebezpečné pachatele pod kontrolou i poté, co dovrší věk devatenácti let."

---

Města, která mají potíže se sociálně nepřizpůsobivými lidmi, chtějí po vládě větší kompetence. Starostové 50 obcí se na tom dohodli v Novém Bydžově, kde také sepsali prohlášení. V něm žádají například možnost odejmout sociální dávky v případě jejich zneužívání, řekl starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil.

Foto: ISIFA/Lidové noviny

"My bychom chtěli, aby vláda a parlament změnou sociálních zákonů umožnily obcím větší pravomoci k případnému odejmutí sociálních dávek pro ty, kteří si je nezaslouží. Myslíme si, že nikdo nemá víc znalostí o této problematice, než jsou obce samy."

Starostové také volali po domovském právu. Tedy sankci, která umožní vykázat přistěhovalce za hranice města. Už o den později však sami účastníci setkání v Novém Bydžově připouštěli, že plán nedomysleli. Není jasné, co by dělaly domovské obce s vykázanými. V čase garantovaného volného pohybu po celé EU si lze tento institut podle expertů představit jen těžko.

---

Novým šéfem Národního parku Šumava se stal bývalý federální premiér Jan Stráský. Bude mít omezený mandát a jeho hlavním úkolem bude zabránit šíření kůrovce, sestavit plán péče o park a připravit návštěvní řád. Jan Stráský by měl situaci v národním parku především uklidnit. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa si od něj slibuje, že zlepší komunikaci mezi vedením parku, obcemi a ekology.

Jan Stráský, foto: ČTK

"Když jsem přišel ať už mezi obce, nebo jsem hovořil s vědci nebo se zástupci krajů, je to o nedůvěře. Jeden nevěří druhému. Každý pocit, že když se řekne nějaký názor, je za tím nějaký postranní a možná zlý úmysl. Ať už je to zájem ekonomický nebo jakýkoliv jiný. A v tomto smyslu já pevně věřím, že pan doktor Stráský je osobou, která dokáže tyto vykopané příkopy překonat, zaplnit a pokusit se posunout Šumavu dál."

Ekologové jmenováním Stráského příliš nadšeni nejsou. Kritizují i to, že si ministr ze tří jmen, které mu doporučila odborná komise, nikoho nevybral a rozhodl se pro Stráského. Ostře zareagovalo hlavně ekologické Hnutí Duha. Jmenování Stráského naopak vítají starostové obcí na Šumavě. S novým vedením parku chtějí hledat přijatelná řešení pro splouvání Vltavy, stavbu turistických cest a cyklotras či boj s kůrovcem. Sladit tak protichůdné názory nebude jednoduché. Jan Stráský nastínil, jakou má představu dalšího rozvoje Šumavy:

"Jenom si nesmíme představovat, že Šumava je jeden areál, kde se najednou musí potkávat ti, co běhají na lyžích, a dokonce i ti, co chrání tetřeva. Tyto věci se musí dostat vedle sebe. Šumava je na to dost velká. Rozhodně nepřeváží názor, že Šumava se teď stane obrovským staveništěm."