Kutná Hora - třetí část

r_2100x1400_radio_praha.png

Dnes se společně se Zdeňkou Kuchyňovou vydáme ve třetím, závěrečném dílu do Kutné Hory.

Dnes naposledy navštívíme Kutnou Horu a protože jsem vám slibovala zajímavé pověsti, užijeme si jich vrchovatě. A samozřejmě se zastavíme také u zajímavých památek. Jednou z nich je morový sloup, který má na náměstí mnoho českých měst. Tam, kde dnes stojí v Kutné Hoře, býval ve středověku tzv. hořejší rynk a stával tu pranýř a klec pro provinilce. Zdejší morový sloup je zasvěcen Panně Marii neposkvrněného početí a měl za úkol odehnat od města morové epidemie. Ty Kutnou Horu sužovaly poměrně často, celkem sedmnáctkrát. Jak uvedla průvodkyně Zuzana Kocourková, předzvěstí epidemie byl podle jedné z pověstí zajímavý úkaz.

"Za krásného jasného dne najednou lidi zpozorovali taková obrovská mračna podivných tmavých barev. A ten mrak dolétl až nad rynek a najednou z něho začaly padat takové kovové mouchy, které dřív tady nikdo neviděl. A v ten moment se stalo, že přes hořejší rynk šla žena, o které se věřilo, že provozuje čarodějnictví. A ta když to viděla, tak věštila Kutné Hoře strašlivé neštěstí - mor, válku, hladomor. Vyděšení kutnohořané tu nebohou ženu, která za nic nemohla, zajali a upálili. Samozřejmě, že jim to nebylo nic platné. Skutečně ten mor přišel a padlo mu za oběť šest a půl tisíce lidí. Už i historici se dneska přiklánějí k tomu, že na každé té pověsti je určité pravdivé jádro, takže s těma mouchama to možná bude pravda."

Další zajímavou památkou Kutné Hory je Hrádek - původní dřevěná tvrz. Dnes slouží jako expozice středověkého důlního díla. To bylo objeveno náhodou při provádění hydrogeologického průzkumu v okolí Jezuitské koleje. Při něm se přišlo na šachtu, která patřila k dolu s názvem Osel. Ročně se zde vydolovalo až 20 tisíc tun stříbra. Z těchto peněz byl dostavován nejenom Pražský hrad, ale i Karlštejn. Jen pro zajímavost, v době rozkvětu dolování bylo v Kutné Hoře až 60 pivovarů a 40 nevěstinců. Do těch se dnes turisté už nepodívají, ale zato se mohou vydat do středověké šachty. Na její povrchu stojí tzv. hašple, které sloužily k vytahování stříbra.

"Odtud středověký název hašplíř. To byli muži, kteří obluhovali těžební stroj - byl to vlastně jakýsi rumpál. Vytahovalo se to z menších hloubek. K vytahování z větších hloubek sloužily trejvy. A tam místo hašplířů otáčely koly koně. Voda nebo zemina se vytahovala buďto v proutěných koších, nebo v kožených vacích. Ale tento trejv co tady je, to není originál kutnohorský, ten je sem přenesený z Jáchymova. Kdyby jste někdy navštívili kutnohorský hrádek a toto středověké důlní dílo, tak tady v tom trejvu se budete převlékat a tam jsou kopie těch středověkých oděvů, těch perkytlí. Takže tu dostanete na sebe jako ti permoníčci a půjdete se podívat dolů do té šachty."

Stříbra bylo v Kutné Hoře opravdu hodně. Dokladem toho je kostel Panny Marie Na náměti. Na náměti se říkalo proto, že zde byl rudokupecký trh a to stříbro jak padalo dolů ze stolů se nametalo zpátky na lopatky a z tohoto výtěžku se kostel postavil, takže odtud název Na náměti. Další zajímavou a turisty často navštěvovanou částí Kutné Hory je Ruthardská ulička. V těchto místech měl sídlo nejbohatší důlní podnikatel Ruthard, o něm a jeho dceři se vypráví zajímavá pověst.

"Říká se, že on z lakomosti a z takové sobeckosti místo aby dal své jediné dceři věno, a provdal ji za chudšího nápadníka, za horního písaře, tak ji dal někam do těchto míst raději i se svými poklady zazdít. Ale Josef Kajetán Tyl tu pověst vidí úplně jinak. Píše o Rosině Ruthardové, že ona to vůbec nebyla taková chudinka, jak se líčí v pověstech. Vrátila se ze studií v Praze a zde neměla nic lepšího na práci, než motat hlavy kuthohorských mladíků a tropit neplechy a nemravnosti. Takže to s ní došlo až tak daleko, že když kutnou Horu obléhal král Albrech a chtěl ji vydat, chtěl se zmocnit těch stříbrných pokladů, tak ona mu prý vydala klíče od městských bran, což byla neslýchaná zrada na kutnohorských. Takže dopadla jako v tom prvním případě úplně stejně. A teď nevíme, jestli tedy z lítosti nad svým osudem nebo ze vzteku, že takhle dopadla, tak ona ten dům Ruthardů proklela. A to se také skutečně naplnilo. Ono v 16. století, kdy probíhala řada četných zemětřesení, tak ten dům Ruthardů skutečně spadl a pohřbil pod sebou asi 15 lidí."

Nedaleko Ruthardské uličky je nejstarší monumentální kamenná stavba v Kutné Hoře - chrám sv. Jakuba. Byl postaven ve 14. století, do té doby vznikaly pouze dřevěné kaple. Říkalo se mu vysoký kostel a svoji přezdívku dostal podle věže, na které sídlil ve středověku hlásný. Věž měří 86 metrů. Chrám sv. Jakuba plnil funkci tzv. katedrálního kostela. Když přeskočíme několik století, ocitneme se ve válečných letech roku 1941, kdy se restauroval vnější plášť chrámu.

"Když přišli restaurátoři, zjistili naprosto tristní stav této stavby. Právě v důsledku zemětřesení zjistili třeba v bočních lodích ústup zdiva až o 40 centimetrů. Takže přestože ve válečných letech, zde začaly okamžitě probíhat restaurátorské práce, které trvaly do roku 1945 a potom byl kostel znovu vysvěcen a předán k užívání církvi. Paradox je, že památkáři totu přestavbu velice cení právě přes nedostatek peněz za války."

Jak uvedla průvodkyně Zuzana Kocourková, Kutná Hora má ještě řadu, dalších zajímavostí. Naše procházka však už končí. Doufáme, že jsme vás inspirovali k návštěvě tohoto zajímavého města, nebo alespoň našimi pověstmi v předvánočním shonu pobavili.

10
49.948254000000
15.267967700000
default
49.948254000000
15.267967700000