L. Zaorálek: "Pražské povstání nebyl odboj z vynucení."

Ve čtvrtek, v den 60. výročí zahájení Pražského povstání proti německým okupantů, se po celém hlavním městě konala řada vzpomínkových a pietních aktů. Na jednom z nich, u staroměstské radnice, byl Josef Kubeczka.

Praha, Staroměstské náměstí

Čestná vojenská stráž, slavnostně oblečeni veteráni bojů o Prahu, několik oficiální hostů. Tak to vypadalo před pražskou Staroměstskou radnici ve čtvrtek dopoledne. Za doprovodu vojenské hudby začalo kladení věnců k pamětní desce na budově radnice. Slova se pak ujal předseda Senátu Přemysl Sobotka, který ocenil odhodlání pražských povstalců bránit své město.

"Přesto, že věděli, že mohou zemřít, odmítli se nechat dále ponižovat, omezovat a zastrašovat, a převzali rozhodování o svých životech do vlastních rukou. Velmi si všech těchto lidí vážím, protože takové rozhodnutí vyžaduje obrovskou dávku osobní odvahy a statečnosti."

Náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister ve svém vystoupení mimo jiné připomněl, že Pražské povstání bylo dlouhou dobu zkreslováno z ideologických důvodů, aby mohla být zdůrazněna role Rudé armády při osvobozování Československa. Jeho slova potvrdila i předsedkyně Svazu českých bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková.

Barikády na Revoluční třídě v Praze

"Odkaz Pražského povstání nese všechny problémy, které dokážeme vytvořit, jde-li o naši historii. Do dnešní dnů nebylo totiž skutečně uznáno. Pro mnohé politiky, ale i občany, to bylo pouze náhodné, nikým neřízené bojování, které způsobilo smrt mnoha Pražanům. Tím, že Pražské povstání nebylo dosud dostatečně historicky zpracováno, zhodnoceno a vysvětleno, v některých lidech tento omyl přetrvává. O hrdinech pražských barikád se ne hovoří. Nehovoří se ani o jejich velitelích, kteří patří na vojenský Slavín."

Odhodlání obyvatel Prahy osvobodit své město nebylo v tehdejší okupované Evropě jevem ojedinělým. Přesto měl český odboj a Pražské povstání podle dalšího řečníka, předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, svou zvláštní hodnotu.

"Protože to nebyl odboj z vynucení. Byl to odboj dobrovolný a spontánní, stejně jako Pražské povstání. Byl to odboj, který byl občanský, ke kterému se ti lidé museli uvědoměle rozhodnout. Bylo to rozhodnutí postavit se nacismu. Postavit se mu tak, jak jsme vlastně toužili celá léta. Český válečný zážitek začal už před válkou, ten souvisí už s pokořujícím Mnichovem, souvisí s tím, že jsme neustále čekali v tom dusném prostředí stoupajícího Hitlera v Německu a nedostali jsme možnost bojovat. To Pražské povstání je poprvé pozvednutí zbraně, to, na které se tak dlouho čekalo, to, co se nepovedlo před válkou. To je také velký oblouk, který se opisuje k Pražskému povstání."

Čestná stráž pak vzdala hold státní hymně, která ukončila pietní akt před pražskou Staroměstskou radnicí.