Labe už není stoka Evropy

Ještě na začátku devadesátých let minulého století bylo Labe nazýváno stokou Evropy. Vykoupat se v Labi znamenalo riskovat zdravotní problémy a sníst rybu vylovenou na dolním toku této řeky mohl snad jen sebevrah. Během posledních 15 let ale znečištění řeky prudce pokleslo. Stálo to samozřejmě desítky miliard korun. A další desítky miliard bude nutné ještě vynaložit. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

V uplynulých dnech si v Praze připomínala 15. výročí svého vzniku Mezinárodní komise pro ochranu Labe. Jejími členy jsou Česko, Německo a Evropská unie. Komise spatřila světlo světa v době, kdy Labe patřilo k nejvíce znečištěným veletokům v Evropě. Do řeky šly nečištěné nebo jen málo čištěné komunální, průmyslové a zemědělské odpady, a to jak v Česku, tak v bývalém východním Německu. Svůj podíl neslo i Polsko. Území, odkud do Labe plynuly jedy, nazývali odborníci Černým trojúhelníkem. Dnes může ministr životního prostředí Libor Ambrozek vcelku s uspokojením konstatovat, že Labe už je jinou řekou.

"Za těch 15 let bylo vybudováno mnoho desítek čistíren odpadních vod, ať už v České republice nebo v Německu, kde jich bylo několikanásobně více. Znečištění se snížilo zhruba o 80 procent. Byly vybudovány čistírny ve velkých průmyslových podnicích, především v chemičkách. Dokladem nižšího znečištění je i to, že se do Labe vracejí ryby. Symbolem je samozřejmě losos. V Labi je ale dnes o 15 druhů ryb více. Nižší znečištění také určitě přispěje k rozvoji vodní turistiky."

Hodně poklesla koncentrace těžkých kovů, až o 90 procent pokleslo znečištění rtutí, fosforu ubylo o 70 procent a dusíku o 50 procent. Podle odborníků dnes patří Labe, pokud jde o znečištění, k průměru v Evropské unii. Jak se Radiu Praha pochlubil prezident Mezinárodní komise pro ochranu Labe František Pojer, Labe je už na tom stejně jako Rýn, někdejší strašák západní Evropy. Rozsáhlá sanace Rýna přitom začala už v sedmdesátých letech minulého století.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek, foto: Autor

"Na začátku devadesátých let byly v Labi kvalita vody a vůbec ekologický stav srovnatelný se situací v Rýnu na počátku sedmdesátých let. Měli jsme tedy dvacetileté zpoždění. Za těch 15 let ale i díky Komisi pro ochranu Labe se podařilo toto zpoždění smazat a v mnohém tehdejší stav zlepšit. Současné Labe je dnes na současné úrovni Rýna. Shodou okolností při dnešním zasedání Komise na ochranu Labe tu máme i zástupce Rýnské komise. A ti konstatovali, že naše komise udělala na Labi obrovský kus práce."

Po pravdě řečeno, zpočátku bylo důvodem stoupající kvality vody v Labi rušení podniků a útlum výroby řady dalších nejprve ve východním Německu, následně i v Česku. Od poloviny devadesátých let je ale ještě výraznější zlepšení už výsledkem cílevědomých sanačních opatření. Především šlo o už zmíněnou mohutnou výstavbu komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod. Celkem jich bylo v povodí Labe postaveno téměř 130 a dalších 120 bylo zrekonstruováno nebo rozšířeno. Právě tento fakt považuje František Pojer za úspěch Mezinárodní komise pro ochranu Labe.

"Díky tomu, že pracuje MKOL, se podařilo získat peníze na mnohé projekty, které přispěly ke zlepšení situace v konkrétních podnicích, zejména chemických. Ve spolupráci s městy a obcemi se zase podařilo získat peníze na stavbu čističek, což vedlo k radikálnímu zlepšení. Tento program bude ještě dál pokračovat v souvislosti se směrnicí o vodách, kterou musíme naplnit jako členové Evropské unie."

A kolik peněz bylo dosud vynaloženo na sanaci Labe, alespoň řádově?

"Rozhodně šlo o desítky miliard korun. Jak už jsem se ale zmínil, čekají nás další povinnosti, a to je dalších 40 až 60 miliard korun, které bude nutné vynaložit na čištění odpadních vod ve všech obcích, které mají více než 2 tisíce obyvatel."

Je to jasné. Sanace Labe - to znamená vlastně celého povodí - vůbec neskončila. Jsme teď někde na půli cesty. František Pojer zmiňuje náš závazek Bruselu v menších obcích. Ministr Libor Amrozek ale připisuje klíčovou roli rovněž čistírnám odpadních vod ve velkých městech, které leckde potřebují rozsáhlou rekonstrukci.

"Jsou připraveny projekty ve městech jako je Praha, Mělník a Beroun. A jedná se také o zvětšení kapacity čistíren, protože některé čistírny v krajských i okresních městech jsou ze sedmdesátých či osmdesátých let. Tyto čistírny už dnes nevyhovují nejen stupněm čištění, ale ani kapacitou. Proto jsou postupně schvalovány a realizovány projekty v rozsahu mnoha stovek miliónů korun. V případě Prahy se jedná dokonce o devět miliard korun." Tyto velké čistírny budou vybaveny novými technologiemi na zachytávání dusíku a fosforu, jejichž sloučeniny jsou příčinou organického znečištění vod. Jenže dusíkaté látky, jak připomíná Libor Amrozek, dodává do vody ještě někdo jiný.

"Druhou klíčovou oblastí je snížení plošného znečištění ze zemědělství. V současné době jsme podle nitrátové směrnice Evropské unie připravili akční program, který by měl vést k omezení znečištění právě v rizikových oblastech v povodí Labe."

Prezident Mezinárodní komise pro ochranu Labe František Pojer, foto: Autor

Pokud jde o čistotu vod, mají být hlavní závazky vůči Evropské unii splněny do roku 2010. Půjde přitom, jak už bylo řečeno o desítky miliard korun. Velkou část z těchto prostředků Česko získává právě od Evropské unie.

"My využíváme velmi efektivně prostředky z Fondu soudržnosti právě na výstavbu velkých čistíren a na projekty týkající se celých povodí, jako je Čistá Bečva nebo Čistá Berounka. U těchto projektů se z evropských peněz staví současně čistírny v deseti patnácti městech a obcích kolem daného toku. Pro menší čistírny využíváme jak domácí zdroje, tak evropské peníze - v tomto případě ze strukturálních fondů. Pokud bude schválena v EU finanční perspektiva na další období, neměl by být problém náš závazek splnit."

Když se mluví o čistotě vod, mluví se vlastně o čistotě Labe. Vždyť celé Čechy jsou povodím této řeky. Mimochodem, napil by se ministr Libor Amrozek už teď vody z Labe?

"Vody bych se asi ještě nenapil. (Smích). S koupáním bych ale určitě neměl problémy a nějakou tu rybičku bych si také troufl pozřít."