Vltava a Labe. Nejdelší české řeky. Najdete na nich pozoruhodné stavby i místa opředená pověstmi

Vltava

Vltava a Labe. Dvě nejdelší české řeky pramení v horách. Vltava na úbočí Černé hory na Šumavě a Labe v Krkonoších na Labské louce. Víte, proč jsou u Labe tři kříže?

Foto: Juan de Vojníkov,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Vltava měří přes 430 kilometrů. Labe je ještě delší, měří přes 1154 kilometrů, ale v Česku leží jeho kratší část (358 kilometrů). Zároveň je nejdelší splavnou řekou v České republice (splavných je 210 kilometrů). Původní keltské slovo „elb" znamenalo „velká řeka".

Spojení Vltavy s Dunajem? Možné, ale nerentabilní

Pramen Vltavy na Šumavě | Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International

Začněme od jihu Čech, od pramene Vltavy. Historie jejího jména je poněkud složitá. Odvozuje se z germánského Wilth - ahwa (divoká, prudká voda).

Jméno řeky se však v minulosti poměrně často měnilo: Letopisy Fuldské z roku 872 uvádějí název Fuldaha. Kronikář Kosmas (1125) ji nazývá Wlitawa a list břevnovského kláštera (1260) Wltaua. Všeobecně používaný český název Wltawa se datuje nepřetržitě až od roku 1680.

Po Vltavě se dopravovalo dřevo a později sůl. Na počátku 19. století se uvažovalo se, že by Vltava mohla být propojená s Dunajem. Tuhle možnost prozkoumal významný profesor František Josef Gerstner. Nápad sice označil za možný, ale zcela nerentabilní. Místo toho navrhl koněspřežnou dráhu z Českých Budějovic do Lince.

Dnes je na Vltavě několik přehrad, například Lipno, Orlík a Slapy.

Přehrada Orlík | Foto: Štěpánka Budková,  Radio Prague International

Podle pověsti je na dně řeky zlatý palác

Pramen Vltavy na Šumavě | Foto: Barbora Němcová,  Radio Prague International

O Vltavě se vypráví i jedna pověst. Významný vodník, dědic celého povltavského a polabského vodního panství, se znelíbil vrchnímu vodníkovi všech vod světa, a byl odsouzen k tisíciletému vyhnanství. Vysvobodit ho mohla dívka, která by za ním šla do vodní říše.

A opravdu se do něj zamilovala krásná židovka Hanna. Její otec vztahu nepřál, dívku odtáhl domů. Když uviděla, jak její milý skáče do vody, skočila také. Nikdo netušil, že žije ve zlatém paláci na dně Vltavy.

Když čekala dítě, vyšel vodník na břeh pro porodní bábu. Nachystal pro ní zlato a šperky, ona si však na radu Hanny vzala jen trochu uhlí. To se přes noc změnilo ve zlato. Když však po letech prozradila Hanninu otci, že jeho dcera dosud žije na dně Vltavy, zbylé zlato se opět změnilo na uhel. Možná odtud pramení úsloví: „Mlčeti zlato"…

Labe. Řeka, která nemá název v ženském rodu

Symbolický pramen Labe s vyobrazenými znaky měst,  kterými protéká | Foto: Marek Šváb,  Český rozhlas

Labe pramení v rašeliništi na Labské louce. Na kamenné stěně jsou tu znaku 26 měst, jimiž Labe protéká. Z Čech teče do Německa a ústí do Severního moře. Je to zřejmě jediná řeka, která nemá v češtině svůj název v ženském rodu.

Unikátní je jedna z přehrad na Labi s poetickým jménem Les Království. Historická vodní nádrž, postavená začátkem 20. století má totiž hráz s věžičkami a oblouky. Z dálky si tak myslíte, že v krajině stojí hrad.

Zboží i lidé se po Labi přepravovali už od středověku. Labe se od Lovosic noří do kaňonu, kterému se říká Česká brána (Porta Bohemica). Naše území opouští hlubokou roklí tvořenou Labskými pískovci.

Výhled na Portu Bohemicu z vrchu Vysoký Ostrý | Foto: RomanM82,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Tajemství tří křížů. Než jedna, raději žádná

Kalvárie - tři kříže před rokem 2009 | Foto: Jiří Svoboda,  Český rozhlas

I Labe má svou pověst. Když jedete z Lovosic do Ústí nad Labem, uvidíte na protější straně tři kříže. Podle pověsti je nechal vztyčit rytíř z nedalekého hradu Kamýk. Údajně se od něj zamilovaly tři dívky, které si přísahaly přátelství. A protože rytíře mohla mít jen jedna, vzaly se za ruce a skočily do vody.

Podle historických záznamů tu kříže stály už ke konci 16. století. Ty, které jsou na místě dnes, stojí na Kalvárii od roku 2009.