Vedle léčebných procedur malebné historické městečko nabízí zajímavé výlety do přírody i okolních měst. Výjimečnou atmosféru tu v minulosti ocenila řada historických osobností.
Pan Miloslav jezdí do lázní od dětství. Potýká se s vážným revmatickým onemocněním. Během let tak zavítal do celé řady lázeňských zařízení. Ty ve Františkových Lázních si nemůže vynachválit. „Například v porovnání s Karlovými vary, kde jsem byl před rokem, tu mají podle mne kvalitnější lázeňskou péči. A skupinová cvičení tu jsou vedená dvojjazyčně – česky a německy, což je celkem zábavné, to jsem jinde nezažil.“
Ostřílenou klientkou je osmdesátiletá paní Hana. Poprvé Františkovy Lázně navštívila před více než padesáti lety kvůli léčbě neplodnosti. Právě touto léčbou jsou lázně proslavené. Minerální prameny zabraly i v případě paní Hany, narodil se jí syn. Pobyt v lázních se jí zalíbil natolik, že do západočeského města míří pravidelně. „ A od doby, co jsem v důchodu, tak sem jezdím vždy na celé tři týdny. Vytvořila jsem si tu okruh známých, přítelkyň, vždy se domlouváme, abychom se tu potkali ve stejném termínu.“
Františkův pramen
Zdejší prameny jsou za léčivé považovány už od 15. století. Vodu z této oblasti užívali nejen místní, ale vyvážela se například i k sousedům do Německa. Město pak bylo založeno v roce 1793 císařem Františkem I., po kterém také nese jméno. Za zakladatele lázní jako prvních slatinných na světě je považován lékař Bernhard Adler z Chebu.
Už v 19. století se z lázní staly především lázně ženské. „Mohly se sem už v té době vydávat ženy bez svých manželů, to bylo na svou dobu velmi revoluční. Působila zde také druhá promovaná lékařka Rakouské monarchie,“ prozradil Českému rozhlasu Štěpán Odstrčil, ředitel Městského muzea Františkovy Lázně.
Františkovy Lázně mají asi 20 léčivých pramenů, které využívají jako pitnou kůru, k uhličitým koupelím, irigaci nebo inhalaci. Tím nejstarším a nejvyužívanějším pramenem je Františkův pramen.
Kromě už zmíněné neplodnosti se tu dnes léčí i nemoci srdce, pohybového a nervového ústrojí a také třeba vyčerpaný organismus. Aktuálně tu nabízejí pobyty i lidem, na kterých zanechal následky těžký průběh koronaviru.
Na tradiční lázeňskou léčbu míří návštěvníci do Císařských lázní. Nabízejí se tu všechny možné lázeňské procedury, vyhlášené jsou ale především slatinné koupele a zábaly. Slatina je jedinečný přírodní léčivý zdroj, který se těží v blízkosti města. Františkolázeňská sirno-železitá slatina je specifická svojí tepelnou kapacitou a vodivostí. Díky těmto vlastnostem tělo velmi šetrně ohřívá, což má blahodárný vliv obzvlášť na kosterní svalstvo a hladkou svalovinu.
Lázně okouzlily i řadu významných osobností
Františkovy Lázně s krásnou architekturou postavené v jednotném klasicistním stylu přilákaly v minulosti celou řadu významných návštěvníků. Například pobyt Ludwiga van Beethovena zde připomíná pamětní deska. Nějaký čas tu strávil Ferenc Liszt i řada politických osobností. Vedle císaře Františka, který tyto lázně opakovaně navštívil i se svojí dcerou Marií Luisou, manželkou Napoleona, tady byl také jeho syn císař Ferdinand, pozdější poslední korunovaný český král a byl zde také opakovaně arcivévoda Štěpán. Zajímavé osobnosti chodily i do budovy Casina. Kromě císaře Františka například Johann Wolfgang Goethe i německý kancléř Bismarck.
3. října 1938 tady byl Adolf Hitler poté, co byla tato oblast připojena k Německu. Nechal se tady fotografovat a až do roku 1945 se ty fotografie prodávaly jako žádaný suvenýr.
Město Františkovy Lázně není nijak velké, má jen něco málo přes 5 tisíc obyvatel, ale samotné lázně jsou velké. A leží uprostřed nekonečných parků. To si pochvaluje i pan Miloslav: „Tady se nabízejí nejlepší možnosti procházek po rovině, člověk nemusí do kopce, jsou to skutečně velké lázně v malém městě s pestrými možnosti vyžití.“ Navíc s atraktivními cíli v nedalekém okolí jako je historický Cheb nebo národní přírodní rezervace Soos. Jde o rozsáhlé slatiniště, na kterém vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. mofetách, což jsou malé bahenní sopky.
Ale přece jenom je tu jedna procházka do kopce. Asi dva kilometry od lázní se po mírném stoupání dostanete k jícnu nejmladší sopky na území Čech. Komorní Hůrka řádila naposledy ve čtvrtohorách před nějakým půl milionem let. Zajímavý je i její novověký příběh. Na doporučení místního geologa Ignáce Borna utajenou sopku několikrát navštívil nadšený přírodovědec Johann Wolfgang Goethe a usoudil, že se skutečně jedná o sopečný útvar. Jeho nález pak potvrdil vědecký výzkum vedený hrabětem Kašparem Šternberkem.
