„Legenda českého sportu, smekáme.“ Tisíce lidí děkují Sáblíkové za mimořádnou kariéru
České vlajky na ochozech, obrovský aplaus i slzy. V Miláně se s olympijským ledem i mimořádnou kariérou rozloučila nejlepší česká rychlobruslařka – Martina Sáblíková. Symbolicky na své nejsilnější trati, v závodě na pět kilometrů. „Den, který pro mě bude sportovně navždy jeden z nejtěžších a nejemotivnějších. Den, který si budu pamatovat do konce života,“ přiznala.
„Bolest je dočasná, vzdát se je navždy.“ Motto, které Sáblíkovou provázelo celou kariérou, jako by vystihovalo její příběh. Začínala na zamrzlých rybnících Vysočiny, odkud ji trenér Petr Novák v jedenácti letech přivedl od basketbalu k rychlobruslení. Z nenápadné dívky z Nového Města na Moravě se díky píli, houževnatosti a výjimečnému talentu stala světová šampionka.
Na olympijské scéně debutovala Martina Sábliková v roce 2006 na hrách v Turíně. Tehdy jako osmnáctiletá dokonce nesla českou vlajku při slavnostním zahájení. Na medaili však těsně nedosáhla – skončila čtvrtá. „Bramborovou“ příchuť si ale bohatě vynahradila o čtyři roky později ve Vancouveru, kde získala zlato na 3000 i 5000 metrů a k tomu bronz na patnáctistovce.
Z dalších her už nikdy neodjela bez cenného kovu. V Soči obhájila zlato na pětikilometrové trati a přidala stříbro z trojky. Z Pchjongčchangu si přivezla stříbro z pětky a v Pekingu vybojovala i přes zdravotní problémy bronz na své nejdelší trati.
Startem na letošních hrách v Miláně se stala prvním českým sportovcem, který soutěžil na šesti zimních olympiádách. A jak v Itálii před dvaceti lety na olympiádě začínala, v Itálii se pod pěti kruhy rozhodla i skončit.
Nemoc, slzy a dvanáct nejtěžších kol
Když ji krátce před slavnostním zahájením her skolila nemoc, vypadalo to, že ji tento plán nevyjde. Viróza ji připravila o start na 3000 metrů a dlouho nebylo jisté, zda vůbec nastoupí. Sáblíková se však nevzdala. S pomocí lékařů se se ale dala dohromady a postavila se na start pětky – disciplíny, která jí přinesla největší úspěchy.
„Nastoupím kvůli sobě, fanouškům, rodině a všem, kteří mě podporují. Ale mám hrozný strach, jak to dopadne,“ napsala na sociální sítě před závodem. Doufala v umístění v top pětce, jenže oslabené tělo si vybralo svou daň. Do cíle dojela jedenáctá.
„Už na startu mi kapaly slzy. Bylo to složitý, protože podpora byla obrovská. Nemohla jsem se soustředit na sebe, soustředila jsem se na ´bordel´ v hale, děkuju všem, kdo dnes dorazili. Pro mě to bylo legendární. Bylo to nejtěžších dvanáct kol za dvacet let. Protrpěla jsem si to od začátku do konce. To, co bylo před startem a v cíli, bylo to nejlepší, co jsem kdy mohla zažít,“ přiznala Sábliková.
Po dojezdu objela halu čestným kolečkem, mávala fanouškům a přijímala bouřlivé ovace. „Je to něco, na co nikdy nezapomenu,“ řekla se slzami v očích.
I když si Martina Sábliková pro olympiádu vyjela start i na trati 1500 metrů, startovat už neplánuje. Ráda by v něm ale na led doprovodila jako trenérka jinou českou reprezentantku a svoji životní partnerku Nikolu Zdráhalovou. „Poprosila mě, jestli bych nemohla stát na střídací rovince. Takže možná na patnáctistovce budu, ale v trošku jiné roli,“ dodala Sáblíková.
Martina Sáblíková uzavřela závodní kariéru, která patří k nejúspěšnějším v historii českého sportu. Jako první žena na světě dokázala nasbírat 21 zlatých medailí z mistrovství světa a k tomu přidala sedm olympijských cenných kovů. Po celou dobu dominovala především dlouhým tratím na 3 a 5 kilometrů, kde třináctkrát ovládla celkové hodnocení Světového poháru. V průběhu let držela světové rekordy na tratích tři, pět i deset kilometrů.
Přestože její výsledky pravidelně vyvolávaly politické sliby o výstavbě rychlobruslařské haly, kde by mohla trénovat, žádný z plánů se nikdy nepřiblížil realizaci. O krytém oválu se uvažovalo ve Velkém Oseku, Nymburku, Novém Městě na Moravě i na pražském Strahově. Ani jeden z projektů však nedospěl k realizaci a Česká republika tak dodnes nemá jedinou specializovanou halu pro rychlobruslení.
„Smekám. To, co jste dokázala…“
Krátce po závodu Martiny Sáblikové zaplavily sociální sítě tisíce vzkazů. Fanoušci děkovali, gratulovali a vzdávali hold.
„Emotivní, silné, neskutečné. Gratulace a poděkování za všechny sportovní zážitky, reprezentaci, za všechno. Teď spoustu štěstí a zdraví do další etapy života; Gratulujeme za vzornou reprezentaci České republiky a hodně štěstí v životě bojovnice - česká lvice; Smekám. To, co jste dokázala, se bude jen těžko překonávat; Díky za ty roky sportovní radosti, vaší dřiny a přístupu k repre a fanouškům; Děkujeme za úžasné výkony a za motivaci pro ostatní, nikdy se nevzdávat a stále bojovat za své sny,“ píší lidé.
Mnozí ji označují za legendu nejen rychlobruslení, ale českého sportu vůbec. Připomínají její skromnost i cestu „z rybníku na vrchol“.
„Děkujeme za zážitky a neskutečné úspěchy. Stala jste se legendou nejen rychlobruslení, ale sportu vůbec; Vy už jste vyhrála dávno, když jste poprvé vstoupila na led. A my jako národ na to nikdy nezapomene, děkujeme za vše; Holka z Čech co trénovala na rybníku a na žehlicím prkně, která dobyla celý svět; Martino, hluboce smekám! Před Vaší kariérou, za Vaši skromnost a pokoru; Velký respekt, jste legenda s velkým srdcem; Díky za vše. Z rybníku na vrchol; Pro nás všechny jste člověk, který spojoval dlouhá léta celou republiku a to se opravdu podaří jen málokomu. Děkujeme!; Obávám se, že dalších 10 let nebudeme mít tak úspěšnou sportovkyni. Díky za vše, doufám, že u vás rychlobruslení nadobro nekončí a budete třeba u výchovy nových talentů,“ vzkazují Sáblíkové tisíce lidí.
