Lenka Volková: „Snažíme se, aby tradice zdobení kraslic neumřela s námi“
„Malérka“ Lenka Volková se zdobení velikonočních vajíček tradičním postupem věnuje již 12 let. Společně s ostatními členy Asociace malířů a malířek kraslic se snaží o záchranu této tradice, která má v České republice dlouhou a bohatou historii.
Kraslice nemají nikde jinde takovou tradici jako v Česku
Lenka Volková pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v pražské Uhříněvsi. Ve svém volném čase se věnuje právě zdobení kraslic původním způsobem:
„Nejprve jsem malovala na základní škole, pouze před Velikonocemi. Pak jsem na to úplně zapomněla. V roce 2006 jsem si zdobení kraslic po letech opět vyzkoušela a velmi mě to zaujalo, protože nemá v takové míře nikde jinde tradici než v České republice. V zahraničí se to od nás spíše učí a obdivují to.“
„Existuje pět základních tradičních technik: voskový reliéf, lepení slámou, jezerní sítina, vyškrabování a vosková batika. Já se věnuji třem, což je až dost.“
Žáci 4. třídy ZŠ v Uhříněvsi byli letos na jejím kurzu již podruhé. Poté, co si vyzkoušeli techniku zdobení voskem na jednom cvičném vajíčku, mohli zdobit kraslice dle svého gusta. Na konci hodiny si každý odnesl pět až šest vlastnoručních výrobků:
„Já tam kreslím kytičky.“
„Já píšu ,Veselé velikonoce‘.“
„Já dělám tečky a různé čárky.“
A co je k takovému zdobení voskem vlastně potřeba? Dvojice chlapců vysvětluje:
„Potřebujeme voskovku, kterou rozpustíme nad ohněm. A líh. A taky tužku, do které zapíchneme špendlík, ten pak namáčíme do vosku a můžeme malovat.“
Zdobení slepičího vajíčka trvá i osm hodin
„Lepení slámou je poměrně náročná technika, hlavně na čas. Nejprve musíte v létě chodit a nasbírat si slámu. Používá se ječná, žitná a ovesná sláma. Když se podíváte na moje vajíčka, tak vidíte několik barev slámy. Já chodím na pole pravidelně a sleduji, jak se odstíny slámy průběžně mění. Nejprve jsem se začala věnovat květinovým vzorům. Nejraději vytvářím motiv klasu, což je vlastně takový můj podpis mezi sběrateli. Ale dělám i geometrické vzory. Co se týče vlastní přípravy slámy, potřebuji vodu, do které slámu namočím. Pak ji z obou stran rozstřihnu tenkými nůžkami, vnitřek navlhčím a rozžehlím přes jiné nůžky, jako když chci nakroutit mašli. Pak následuje stříhání a lepení. Slepičí vajíčko trvá tak osm hodin, husí tak dvanáct a pštrosí tak čtrnáct dní.“
Nejen výběr motivu, ale i barva vajíčka je důležitá. Velikonoční kraslice například tradičně nesměly být světle modré, protože jde o barvu smuteční. Naopak nejčastěji se vajíčka barví na červeno, což symbolizuje Kristovu krev a život. Sláma na červené navíc dobře vyniká. Poslední technikou, kterou Lenka Volková ovládá je zdobení dužinou z jezerní sítiny, trávy rostoucí v okolí vody:
„Musíte chodit od října do ledna do přírody a sítinu sklízet. Musíte vystihnout zralost trávy, aby bylo možné ji vyloupnout. Vyloupne se to sirkou a pak se ta dužina lepí na vajíčka v kombinaci s červenou sametkou.“
„V Číně nejsou Velikonoce“
Děti z uhříněveské školy si zdobení vajec s Lenkou Volkovou opravdu užily:
„Super!“
„Mě to strašně baví. Byli jsme tady i loni a moc mě to bavilo.“
Pro některé to bylo dokonce první seznámení s touto českou tradicí, jak se nám svěřila Jája, dívka s čínskými kořeny:
„My doma nikdy vajíčka nemalujeme, protože v Číně nejsou Velikonoce.“
Lenka Volková si na to, jak zdobit kraslice, musela přijít úplně sama. I proto se dnes snaží své znalosti předat dalším:
„Myslím si, že by se ta tradice měla předávat. Je nás málo, kdo tyto techniky správně ovládá. Snažíme se, aby to neumřelo s námi.“
Kraslice Lenky Volkové jsou k vidění na nejrůznějších výstavách. Pro asociaci například vytvořila kolekci osmnácti krvavých vajec zdobených slámou, každé s jiným vzorem. Tato vejce, stejně jako další její výrobky a výtvory jejích kolegů, jsou před Velikonocemi pravidelně vystavovány po celé republice. Po zbytek roku je možné je vidět v Galerii kraslic v Libotenicích v severních Čechách.
