Liberečtí vědci vyvinuli ‘skleněnou plastelínu‘. Lze použít třeba na výrobu voňavých šperků
Vědci z Technické univerzity v Liberci vyvinuli nový lehký materiál, který je snadno opracovatelný, průhledný a je ho možné napustit tekutinou. Jde o takzvanou sklokeramickou porézní pěnu, kterou lze použít na výrobu designových stěn interiérů nebo třeba na výrobu parfémovaných šperků.
Materiál Porous Glass Plasticine - bílá porézní skleněná plastelína - vzešel z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci, která již podala patentovou přihlášku. Informoval o tom v tiskové zprávě Radek Pirkl, mluvčí univerzity.
Sklokeramická pěna se vyrábí z klasických surovin stejně jako sklo. Její výroba není finančně náročnější než výroba skla. Je ale mnohem lehčí, propouští jemné světlo a tlumí hluk. Tepelnou odolnost si však zachovává na stejné úrovni.
„Sklokeramická porézní pěna má na rozdíl od podobného materiálu, kterým je pěnosklo, otevřené póry. Je tedy nasákavá, zároveň má výborné akustické tlumicí účinky, přitom je průsvitná a velmi snadno se tvaruje i opracovává běžnými nástroji, ale bez potíží z ní můžeme tisknout i na 3D tiskárně,“ popsal nový materiál Vlastimil Hotař, vedoucí katedry sklářských strojů a robotiky.
Nový materiál PGP by proto podle něj mohl najít uplatnění například v oblasti designu interiérů. „Umím si představit designovou a zároveň funkční předstěnu z tohoto materiálu. Vytvarovat ji můžeme do téměř libovolné podoby, utlumí hluk z rušného okolí, jsou do ní zakomponovaná svítidla, která ji částečně prosvěcují, a navíc bychom ji mohli osázet rostlinami, které by čerpaly vodu s živinami přímo z té stěny,“ uvádí jednu z možných aplikací nového materiálu docent Hotař.
Voňavá bižuterie
Možností využití je ale podle vědců mnohem více. Mimo jiné i na výrobu voňavých šperků.
„Četné volné póry ve sklokeramické pěně je možné zaplnit kromě roztoků vody také parfémem. Otvírá se tím zcela nová oblast ‘voňavé bižuterie‘. Intenzivní vůně se z ní šíří ještě dlouhé týdny po napuštění. Póry lze zaplnit také nanočásticemi a výsledek použít jako filtr do tepelně a chemicky odolných filtračních zařízení,“ vysvětlila Marie Stará, členka vývojového týmu katedry sklářských strojů a robotiky.
Nová sklokeramická hmota z liberecké univerzity zatím čeká na své komerční využití. „Hledáme strategické partnery, kteří nám pomohou dofinancovat a zafinancovat ten vývoj, abychom se dostali na trh,“ říká Hotař.
„Chceme se zaměřit minimálně na evropský trh. Sklářská výroba je úzký profil produkce a je nutné se orientovat globálně. Věřím, že Porous Glass Plasticine bude respektovanou inovací ve sklářském oboru a její aplikace budou známé po celém světě,“ dodává Hotař.
