Listopad 1989

Spojení sametová revoluce, s kterým jsme se tolik setkávali v posledním desetiletí, je pravděpodobně kalk neboli překlad z angličtiny.

Čeština, na rozdíl od angličtiny, nemá příliš v lásce obrazná pojmenování ve funkci termínů, nejsou tedy častá ani při pojmenovávání historických události. Přes angličtinu se do češtiny dostala řada takovýchto termínu: například černá díra, velký třesk, ozónová díra, skleníkový efekt. Jistě jich je víc.

Zdálo by se, že spojení sametová revoluce se střídá se spojením něžná revoluce, ale sametové revoluce je víc. Obě tato pojmenování jsou vytvořena zvláštním postupem, který je nazýván contradictio in adiecto. Jsou v nich spojena slova, jejichž významy se při normálním užití vylučují. Podstatné jméno revoluce znamená násilné svržení vlády nebo sociálního pořádku. Přídavné jméno sametový má několik významů. Buď označuje materiál, např. sametové šaty; dále něco, co připomíná samet, např sametový hlas, nový význam - nenásilný např. sametový rozvod, který se vztahuje k rozpadu Československa.

Ironicky až hanlivě se můžeme setkat pro sametovou revoluci s označení plyšák.

Pro pojmenování tohoto období se používají i výrazy, které neobsahující emocionální složku. Začíná se používat střízlivější převrat. Spojuje se slovy, která označují něco náhlého, zásadně měnícího, často s negativním zabarvením. A to je v rozporu s událostí, která se odehrála v listopadu 1989. Pokud použijeme jen slovo převrat, je nejednoznačné. Vyžaduje bližší doplnění.

Zdá se, že kromě sametové revoluce vítězí neutrální Listopad někdy listopad 1989. Toto označení má tu výhodu, že je možné od něj tvořit i přídavné jméno listopadový, které se často spojuje se slovy - zlom, průvan, převrat, změna, revoluce, probuzení.

Ale skutečná terminologie pro tato historická období se stále ještě hledá.


Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz