Lokšanská knihovna: renesanční poklad ukrytý v zámecké věži Březnice
V malé věži renesančního zámku Březnice se skrývá poklad, který přežil staletí téměř beze změny. Lokšanská knihovna, založená roku 1557, je nejstarší zámeckou knihovnou v Čechách a dodnes okouzluje svou zelenou výmalbou, malovaným stropem i původními knihovními skříněmi, v nichž se kdysi poprvé začaly ukládat knihy systematicky a s péčí. Nahlédněte s RPI do útrob tohoto historického skvostu.
V renesančním zámku Březnice, nedaleko Příbrami, se ukrývá unikát evropského významu: Lokšanská knihovna. Vznikla roku 1557 z iniciativy Kateřiny z Lokšan a dodnes představuje nejstarší dochovanou zámeckou knihovnu v Čechách. Najdete ji v prvním patře věže, jejíž románské základy dávají tušit dlouhou historii místa.
Knihovna je výjimečná nejen svým stářím, ale i tím, že představuje první pokus o systematické ukládání knih do regálů. V době, kdy se knihy běžně uchovávaly v truhlách, zde vznikly speciální knihovní skříně, které chránily vzácné svazky a zároveň umožňovaly přehledné uspořádání.
Celý prostor věže je laděný do svěží zelené barvy. Pokud jsou dveře skříní zavřené, splývají se stěnami a vytvářejí dojem jednolitého prostoru. Původní renesanční výmalba byla při restaurování pouze očištěna, takže návštěvníci dnes vidí téměř totéž, co před více než 450 lety. Zdobený trámový strop se zvířecími, rostlinnými i lidskými motivy přechází do ornamentální výmalby stěn, kde nechybí ani rodové znaky Lokšanů.
Původní rukopisy a prvotisky, mezi nimiž byly i středověké biblické texty, spisy Tomáše Akvinského či rukopisy z 10. století, byly v 19. století předány do Národního muzea. Dnešní knihovní fond tvoří přibližně šest tisíc svazků pocházejících ze zámku Kopidlno, z nichž tři sta je umístěno v původních renesančních skříních.
Lokšanská knihovna je malým prostorem, ale její význam je obrovský. Uchovává nejen knihy, ale i autentickou atmosféru renesančního myšlení, kdy se knihovna poprvé stala samostatným, promyšleně navrženým prostorem. Zámek Březnice ji zpřístupňuje v rámci návštěvních okruhů, včetně nového audiovizuálního, který renesanci představuje moderním způsobem.
Související
-
Knihovny jako katedrály: 5 pokladů české literární architektury
Zavedeme vás do nejkrásnějších knihoven České republiky. Pětidílná série propojuje vizuální krásu s příběhy knih, lidí i měst, v nichž knihovny žijí.
-
České knihy, které musíte znát
Kafka, Čapek, Kundera, Havel – to jsou celosvětově známá jména. Jak je to s dalšími? Nakolik jsou čeští autoři překládaní v zahraničí?
Nejnovější
-
Od evoluce k neplodnosti – fascinující vědecká pouť Hany Marvanové
Od antropologie k genetice: Hana Marvanová dnes zkoumá vliv rodičovského původu na věhlasném vídeňském institutu. Její práce přinesla objev publikovaný v Nature!
-
Předání moci: Luděk Němec o pádu české aristokracie ve 20. století
Dětství mezi zámky a zapomenutými vesnicemi přivedlo Luďka Němce k historii. Dnes působí na Vídeňské univerzitě, kde zkoumá aristokracii v proměnách moderních dějin.
-
Matematička Zlata Tabachová studuje složité systémy, které řídí náš svět
Jak se vyznat v množství dat v digitálním věku? Vědkyně Complexity Science Hub Zlata Tabachová zkoumá složité systémy - od dodavatelských řetězců až po finanční trhy.
-
Zabijačkové hody
Zabijačkové hody
-
Z Brna až k mikroskopu budoucnosti: Jakub Dokulil propojuje fyziku, techniku i komunitu
Jakub Dokulil vyvíjí na vídeňském Biocentru nový typ mikroskopu, který umožňuje sledovat pohyb molekul v reálném čase. Vědu bere jako dobrodružství i týmovou práci.
-
Z kufru po dědečkovi do vídeňských archivů: Radka Šustrová zkoumá dějiny bez hranic
První díl videoseriálu Věda bez hranic přináší pohled na vědu, která překračuje hranice států i ideologií.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- …
- následující ›
- poslední »







