Má stát prostředky na podporu sociálního bydlení?

Bydlení je všeobecně považováno za jednu ze základních lidských potřeb. A teprve její uspokojení vytváří předpoklady pro naplňování potřeb druhotných a pro stanovování a dosahování vyšších životních cílů. Představy o vhodném bydlení se ale u lidí liší, stejně jako se liší jejich možnosti. A tam, kde jsou možnosti lidí omezené, role pomocníka se může ujmout stát. Do jaké míry to platí v případě České republiky?

Bydlení je nejenom jednou ze základních potřeb člověka, ale řada mezinárodních dokumentů, k nimž se připojila i Česká republika, dokonce chápe právo na bydlení jako jedno ze sociálních práv. O jeho naplňování se starají nebo by se měli starat v první řadě lidé sami dle svých potřeb a možností. Nicméně v duchu evropské tradice stát pociťuje závazek zajišťovat nájemní sociální byty pro sociálně slabší domácnosti, lidi se sníženou soběstačností a seniory.

Martin Ayrer

"Sociální bydlení je jedna z priorit ministerstva pro místní rozvoj," potvrzuje mluvčí úřadu Martin Ayrer a dodává: "Po sociálním bydlení je v České republice čím dál větší poptávka. Je zde velká skupina lidí, kteří prostě nedosáhnou na tržní bydlení a stát by jim v tomto podle našeho názoru měl nějakým způsobem pomoct."

A jakým způsobem tedy úřad lidem pomáhá?

"Máme dotační programy na podporu bydlení, podporu sociálního bydlení. V současné době ministerstvo podporuje sociální bydlení ve dvou programech. Jeden program spadá přímo do gesce ministerstva pro místní rozvoj, druhý dotační program je pod Státním fondem rozvoje bydlení. Ten první program, tedy přímo z ministerstva, se jmenuje Podpora výstavby podporovaných bytů a žádosti, které žadatelé mohli posílat, skončily 1. února. Nyní naši odborníci vyhodnocují tyto žádosti a rozhodují o tom, které z nich uspějí na základě předložených informací.

Ten druhý dotační program je ze Státního fondu rozvoje bydlení, je to Podpora výstavby sociálních nájemních bytů. Jakákoliv fyzická nebo právnická osoba může postavit či rekonstruovat sociální byt a může na něj dostat až 30 procent nákladů. Je to limitováno půl milionem korun na novostavbu a zhruba 420 tisíci korunami na rekonstrukci, z které vznikne sociální nájemní byt. U toho programu Státního fondu rozvoje bydlení je důležité, že se ten žadatel zavazuje k tomu, že deset let ten sociální nájemní byt bude provozovat jako právě sociální nájemní bydlení."

Foto: Danilo Rizzuti (www.freedigitalphotos.net)

Nabízí se úvaha, že žadateli o státní dotace jsou především obce jako veřejné instituce, které jsou potřebným nejblíže. Martin Ayrer to sice nepopírá, nicméně řady žadatelů mohou být a skutečně jsou širší:

"Ty dva typy programů mají různé typy žadatelů. Je to tak nastaveno, aby se ty programy nepřekrývaly ale vzájemně doplňovaly. Zatímco přímo z ministerstva ten program Podpory výstavby podporovaných bytů žádají především obce, tak Státní fond rozvoje bydlení nabízí jakémukoliv investorovi, to znamená i fyzické osobě, a ti třeba žádají o to, aby mohli rekonstruovat svůj byt a nabídnout ho jako sociální nájemní bydlení. A potom, po těch deseti letech, ke kterým se zavážou, ten byt mohou prodat a manipulovat s ním jak uznají za vhodné."

Specifickým úsilím Státního fondu rozvoje bydlení je pak aktivita, která sice není přímo zaměřená na sociální bydlení, nicméně zvýšením nabídky bytů by mohla pozitivně ovlivnit ceny pro nájemníky.

"Já bych se chtěl ještě zmínit o jednom programu, který spustil Státní fond rozvoje bydlení, a to záruky za splácení investičních úvěrů na výstavbu nájemních bytů. To je úplně nová forma, využívající revolvingový způsob hospodaření Státního fondu rozvoje bydlení a měla by usnadnit financování výstavby nájemních bytů. Protože reflektujeme to, že jich je na trhu nedostatek. Takže tyhle záruky za splácení investičních úvěrů na výstavbu nájemních bytů by měly podle našeho názoru rozhýbat trochu ten trh, ponouknout ty investory k tomu, aby stavěli nájemní byty a aby jich bylo na našem trhu dostatek. Je to mimochodem nástroj, který se v Evropě běžně používá a podle našeho názoru by měl být efektivní i v České republice."

Státní rozpočet ale bojuje s deficitem, což negativně dopadá také na rozsah dotací. Zatímco se původně počítalo s výstavbou až 2000 bytů do konce roku 2010, současné rozpočtové možnosti fondu pokryjí výstavbu maximálně 400 těchto bytů, uvedlo koncem ledna ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho mluvčí Martin Ayrer nyní aktuální situaci popisuje takto: "V současné době Státní fond rozvoje bydlení projednává 24 žádostí o tyto sociální byty a celkem se tam jedná o zhruba 200 bytů, které by mohly vzniknout jako sociální bydlení. Ale, samozřejmě, ten program odstartoval na konci minulého roku, to znamená na nějaké zevrubné hodnocení je v tuto chvíli ještě brzo."

Financování fondu je přitom nejen omezené, ale navíc nejisté.

"Státní fond rozvoje bydlení v současné době nemá vyřešeno financování, nemá vyřešený rozpočet, protože tam bylo veto prezidenta k financování Státního fondu rozvoje bydlení a je tady hrozba, že programy, které má Státní fond rozvoje bydlení pod sebou, budou nějakým způsobem redukovány právě z toho důvodu, že to financování ještě není úplně vyřešeno."

Nicméně ještě výše, než otázka peněz, přestože jde bezpochyby o limitující faktor, stojí otázka základní představy o tom, jaká je nebo by měla být role státu. A podle mluvčího Martina Ayrera úřad ani tuto otázku nezanedbává:

"Na ministerstvu pro místní rozvoj v současné době spouštíme takovou diskusi o tom, co vlastně stát má podporovat v oblasti bydlení. Chceme přizvat do této diskuse jednak na jedné straně odborníky z ministerstva, ale i odborníky ze široké veřejnosti a chceme se jich ptát a chceme znát jejich názor na to, jaký program je uspokojuje a kam by měl stát případně nasměrovat ty prostředky na podporu bydlení."